ŽB Čechy (14.05.2017)

Na jedničku nechci jít rovnou volně lesem, že nebudu vědět, kde jsem a tak radši vyrážím po rýze do kopce přes hustník. Zpětně to nedává smysl, protože, kdybych šel rovně od lampionu, tak tak nebo tak nakonec narazím na ten velký skalnatý ostroh podle kterého se zorientuju ... No nic, jdu od rýhy přes patník (to jsem tak vysoko?!) k ostrohu. Když vylezu nahoru, zjišťuju, že na druhé straně je kolmá nelezitelná skála (leda by se to dalo slanit) ... U dvojky mě má Pavel Hradec startující 2 minuty za mnou ... Před čtyřkou jsem nevěděl, kde přesně jsem, nicméně jsem pokračoval ... a skončilo to, jak mělo, několika minutovým kufrem. 6 - 7 - 8 je dost tápání, moc z mapy nechápu co má být v terénu a co mám dělat. Nic pro kluka z kanceláře. :-)) Mezi 13 - 14 nejsem schopnej udržet směr. 18 - 19 jdu tak nějak, bez taktiky a končí to zaslouženě velkou chybou. Naštěstí se zastavuju u jámy ... Dnes to nebyl můj den, vůbec jsem se nedokázal soustředit na závod (což normálně taky není nic moc), dost často jsem místo problémů na trati řešil úplně jiné věci a nebyl jsem schopnej vymyslet nějakou kloudnou taktiku. Trochu je to asi tím, že podobné terény u nás nemáme. Je to spíš ale výmluva, zejména když vezmu v potaz, kolik závodů již mám za sebou ... spíš je problém jinde ... Fyzička bída!