Boží, boží, boží, ale nic pro mě. 😀 Další kolo (kolo v roce 2013) orienťáku na půdě gymnázia Jana Nerudy v Praze proběhlo ve čtvrtek večer za účasti velkého množství převážně DKP závodníků toužících po orientaci v trojrozměrném prostoru. Společně s Chlebákem jsme se na pozvání Jardy Tomeše (hlavního organizátora a učitele na této škole) infiltrovali na tuto jedinečnou akci. Jarda připravil 2 kola v útrobách školy. Trať prvního kola měla pevné pořadí kontrol, do tratě druhého kola (taktéž s pevným pořadím kontrol) vložil Jarda několik kontrol s volným pořadím a navíc jako paměťák – což se ukázalo (jak už jsem tušil před startem) jako kámen úrazu.

První kolo

První kolo jsem jakžtakž zvládl (pomáhaly mi například cedulky vedoucí příchozí závodníky od vchodu školy do centra závodu v suterénu školy), Chlebák mě porazil “jen” o několik minut a vítěz tak o deset. Druhé už bylo slabší. Když jsem se konečně dostal do prostoru paměťových kontrol, nebyl jsem s to najít kontroly (páč si nic nepamatuju, že). Zkusil jsem tedy taktiku natáhni krk co to jde, oči na stopky a zírej, zírej, třeba budeš mít štěstí. 😀 Našel jsem dvě ze čtyř, což byl myslím úspěch. Následně jsem po návštěvě u mapy s paměťovými kontrolami (kterou jsem teda taky chvíli hledal) našel další dvě a mohl jsem vesele pokračovat v závodu. Veselost mě v cíli přešla, když jsem zjistil, že jsem v paměťové části orazil jednu kontrolu dvakrát (jednu vůbec) a byl jsem tedy (ano, Tome Ch.) na diskotéce.

Druhé kolo

I přesto, že jsem to disknul a většinu času bojoval s tím, že jsem moc nevěděl, kde zrovna na mapě jsem, tak mě to moc bavilo a užil jsem si to. Jardo, díky!