Stalo se, že se juniorská repre na své přípravě na vrchol sezony, JMS v Norsku, odebrala do žůžových skandinávských terénů. Výprava byla okořeněná prvním nominačním závodem – na klasice.
První dny jsme se točili okolo Jönköpingu, kde jsme poblíž v útulné vesničce Taberg pobývali. Útočiště nám poskytla klubovna Jönköpings OK s ideální výbavou – sauničkou a pořád ještě ledovým jezerem (ikdyž dohormady to jde krásně!).
A kdo že tam byl? No vod nás přece já, Kikos, Kája B. a Májička.
Mizelo se z Čech hned brzy ráno v sobotu 18.4. , cesta byla dlouhá. Dlouhá. Celkem dost. Ale všichni se těšili na bažiny a švédské hity v rádiích.
Aproto, že jistě netoužíte po výčtech věcí a zážitků, které jsou ze Švédska vždycky super, tak přistoupím k osvědčené formě obrázkových knih – čím méně textu, tím lépe. Něco ověnčím nějakým výstřelkem, který se k tomu tréninku bude hodit, ať to není tak barbarsky prázdné.
Všude se začíná nějakým seznamovákem, i my se držíme mainstreamu. Snaha jít co nejrovněji občas přebíhala v něco jako "hm, tady to je pěkné, tudy to vezmu". Hlavně bez chyb. Nedlouho před odjezdem jsem byl ještě nemocný, takže jsem to padoušsky zkrátil.
Dvoukolový middle.
Předehra v džungli.
Hustý les! (doslova) Krásné poběhaní v divočině. Slušně zatápěly popadané stromy (štastně vyznačeny v mapě zelenými téčky), všude mechy a lišejníky, překvapivé na severu, ano.
Nějaké ty volbičky. Naordinované jsme měli dvě kola, přičemž pokáždé jsme museli jít jiné postupy a následně analyzovali, které jsme měli rychlejší. Zase super les.(to už asi nemusím zmiňovat) Kupily se nějaké ty chybičky, na patnáctce se to hůře vidí hold. Velmi pomáhaly cestu v lese a právě na nich se zabíhaly nejrychlejší časy.
Rychlé okruhy v rychlém tempu. Mapa je poněkud horší, snad ty jednotlivé okruhy vyluštíte, s kolečky tam je jen jedno, celkem se jich běželo šest. Krásné to bylo!
Koridory velmi přívětivé, až moc asi. Měl jsem úpravu mapy od Borise jako měla Kiki, kdo to viděl na FB. (https://goo.gl/dowyWS).
Pro tohle jsme sem přijeli. Klasika jak má být! První chybka na jedničku hned mě trkla, že tam tedy ne a zbytek závodu už čistě. Na K5 to chtělo rubat rovně, žádné obíhačky jako já, nebylo to však zas až tak plánované, odchýlil jsem se trochu. Krásný závod. Druhé místo (8bodů).
Sprint v Jönköpingu, první díl. Chybka hned na mapáč, nesmyslný postup na jedničku, mimo cesty se běhá zatraceně pomalu. Na jedničce mě už doběhl Patrik Horák, dál jsme šli spolu, rozdílně.
Trošku tricky část města. Zrádné byly nepřekonatalné zelené (na parkovištích). Závěr ve svahu na kupku chtělo jít zprava po asfaltu celé a ke kontrole se mírně vracet, můj postup byl moc troufalý, nedotažený, odfláklý. TAK URČITĚ NE!
Z dalšího tréninku po přejezdu více na sever až k hranicím s Norskem mapu nemám, ale byli jsme na oficiálním tréninku WOC 2016 a musím říct, že to je velká paráda. Větší kopce, vrstevnice kudrnaté, bažiny všude, vážná divočina. Překrásné!
Velké švédské závody, to je Swedish League. konkurence zaručena. Šel jsem celkem pěkně, menší zaváhání ze začátku, jednička a dvojka, velká bota na čtyřku (ztráta směru po vylezení srázu za bažinou u jezírka, škoda, hodně odfláklé). Vlkou blbostí je rovněž postup obíhačkou na K14, byl to zkrat. Rovně to je samozřejmě dávačka. Ztráta šest minut (30. místo), ztráta na čtyřku přes 3 minuty. Buu.
Nehejtujte mé postupy a radši se z nich poučte, ať běháte lépe než já! Jedeme dál!
Pac a pusu.