Po pondělním návratu z Ceny střední Moravy jsme usoudili, že se nám v Asii líbilo a proto jsme se pár dní poté vypravili téměř do stejných končin na HSH Vysočina cup.

Počasí bylo oproti minulému týdnu mírnější a teploty tak po většinu pobytu nepřesahovaly ani 30°C. To umožňovalo běhat i po pasekách a širokých cestách, na které slunce při závodu svítilo, což by si minulý týden nikdo netroufl.

První etapou byl middle ve velmi těžce běhatelném terénu, šlo z části o kamenné pole porostlé třiceticentimetrovým borůvčím, zbytek závodu se pak běžel pro změnu ve vodotečích a bažinkách. V této etapě se nám dle výsledků spíše nedařilo a nepříliš spokojení jsme šli, až na výjimky, brzo spát.

Druhý den na nás čekala klasika po rovině v bažinkách s vrcholovou prémií na předposlední kontrole, ke které se stoupalo bezmála 200 výškových metrů. Odtud měly pak téměř všechny kategorie postup na sběrku, čímž stavitel zřejmě vytočil mnoho závodníků, avšak pošetřil si prostor u centra závodu pro závěr třetí etapy. Na klasice se nám dařilo obecně o něco lépe, především pak Šimonovi, který zaostal za prvním jen několik desítek sekund a tak se další den vydával v handicapu v kategorii H21B do lesa z druhého místa. Odpoledne se konaly pivní štafety, kde nás reprezentovala svým exováním pouze Kája, která přijela ze Sarajeva na pivní štafety, grilování a večerní party. Poté následovalo zmíněné a tradiční grilování a večer doprovodný společenský program s hlasitým hudebním doprovodem v místní stodole.

V kategorii H21B byla celkově nejvetší dragounská účast a jelikož se Tomáš nespokojil s osmiminutovou nadílkou od Adamose z první etapy a vrátil mi ji na klasice i s malým úrokem, vydávali jsme se na trať v rozestupu necelé minuty spolu s dalšími zavodníky naší kategorie okolo 25.-30. místa. S přibývajícími kontrolami se mezi námi zmenšovala mezera a od šesté kontroly, kterou Tom o něco přeběhl už jsme běželi spolu. Společně s dalšími závodníky jsme doběhli na první občerstvovačku, kde jsme po důkladném vyprázdnění několika kelímků zvolili postup po silnici, zatímco většina ostatních šla po čáře ke kontrole. Od té doby jsme běželi jen ve třech a zbytek naší výpravy nechali bloudit za sebou. Po mírné chybce při dohledávce 17. kontroly nasadil Tomáš zdrcující downhill tempo a precizně oťukal všechny zbývající kontroly. Mně se povedlo se dostat alespoň na druhé místo z naší trojice a tak jsme závod dokončili těsně za sebou na 21. a 22. místě.

Z druhého místa startující Šimon nezvládl nástrahy tratě zastoupené borůvčím po cestě na kontrolu 17, kde se dosyta nakrmil a závod dokončil na celkovém 5. místě. Shodou těchto okolností jsme seznali, že počet Tomášových sklapů “o vteřinu” vzrostl o 100% a tak se Šimon zařadil svým časem v třetí etapě velmi těsně za nás.

Za zmínku stojí určitě i Kožakův výkon na E3, kde startujíc z 25. místa vylepšil svou celkovou pozici až na 11. místo s těsnou ztrátou na 10.

Celkové výsledky

Poslední a nejdelší etapa byla jako obvykle cesta domů, kterou jsme všichni úspěšně zvládli.

Na HSH Vysočina cupu byl testovám nový software pro pořádání závodů Quick Event 0.1 (zdroj), který sice má své mouchy (například v mezičasech není ztráta na vedoucího závodníka), ale nic co by se nedalo doladit.

Adamos

E1, Adamos

E2, Adamos

E3, Adamos