Noční vlastňák aneb jak to nedělat

Druhý díl vlastňáků a zpětných rozborů pokažených závodů/tréninků. (1. díl) Vojtova klasika 2012

O JRD soustředku už psal Vojta, ale džentlensky nezmínil můj vlastňáček, vlastně pořádný vlastňák, který jsem raději zakončila kontumací celého tréninku. Nicméně člověk se vlastními chybami učí a když jimi poučí i jiné proč ne. A tak píšu tenhle článek abych si znovu zrekapitulovala své chyby, pozpytovala svědomí, pobavila ostatní a když si z toho hlavně žáci a mladší dorost něco odnesou nebude to ztracený čas. 

Na trénink jsem se docela těšila. Věřila jsem, že se ukáže absolvování několika F1 a síla nového magicshinu. Kdybych bývala věděla jak to dopadne, vlezu si jako AZ do kouta už na ubytku a nikam nejdu.  Vzhledem ke katastrofálnímu výkonu jsem nemohla jinak a běžela nočák o několik dní později znovu jako F1, tentokrát už s jasným plánem a soustředěním, pro porovnání tedy přidávám mezičasy z obou tréninků. Podmínky: cca -4°, sníh, les plný melioraček výrazných i droboučkých a hlavně hustníků, které ač světle zelené jsou téměř neprostupné.

K1: Vzhledem ke startu po dvojicích nemám s jedničkou problém, stačí držet tempo s Aničkou Š. a už ji razím. 3:40 a 3:46

K2: Náběh do motýlku, poprvé se přede mnou i za mnou uzavřel svět (vbíhám do hustníku) a přestávám se soustředit. Kontrolu hledám už za první cestou místo za tou druhou. SOUSTŘEĎ SE KAM BĚŽÍŠ! 4:26 a 2:55

K3: Ha, přede mnou je světlo, hurá za ním! Nedostatečně sleduju detail umístění kontroly, a tak nabírám další čas na dohledávce Nadruhou stranu běžím rychleji než o pár dní později, kdy jdu sama pomaleji na jistotu. Občas se hodí do toho papíru, co máš v ruce, juknout.  2:17 a 2:19

K4:  Zpět na uzlovku, tentokrát není co řešit, dohledávku zjednodušuje mnoho stop a množící se světla. 2:13 a 2:05

K5: Výjimečně si ztrátu nevyčítám, byla jsem správně ale kontrolu strážila téměř nezdolatelná hradba větví, která se nebála sundavat čelovky a jinak omezovat běžce. 7:01 a 3:27

K6: Znovu vrchol pičoidu a  první otravný hmyz opouštím ve společnosti Vochy (chyba!). 2:30 a 2:18

 

 

 

 

 

 

 

 

 

K7: První část postupu si stíhám hlídat jak mapu, směr tak Lenčina záda a vybíháme přesně na rozcestí. V druhé části jsme obě propadly, neudržely směr, vzdálenost, a pak nás už jen lákalo světlo – fakt jsme se nevládly ničeho chytit. Okolí silnice nám moc nepomohlo, z velké cesty byla pěšinka, a tak lehce doklusáváme až k hraně a zpět. Napodruhé dělám opět drobnou chybu v dohledávce, ale oproti pátku jen droboulinkou.  Buzolu mám proto, abych ji používala! 15:05 a 4:55

K8: Raději zpomalujeme a hlídáme si úplně vše, přesto opět lítáme v dohledávce. 3:51 a 2:09

K9: Přišel okamžik rozdělení, pokračuji opět sama. Po tolika chybách se bojím opustit jasnou linii, a proto obíhám po cestě, ipřesto ale kontrolu míjím a musím se vracet (minula jsem si při druhém pokusu). 3:52 a 2:25

K10: Světlo! a zase jsem se nechala stáhnout a běžím někam do háje. Vcelku brzy se nacházím a dohledávám kontrolu. Kámoš je mapa, ne cizí světla. 3:09 a 2:06

2:0 pro les

 

 

 

 

 

 

 

 

 

K11: Mezi 10 a 11 musel být bludný kořen jinak si to nedovedu vysvětlit. Až napotřetí!! zvládám relativně dodržet směr a objevit vykopanou jámu. Mezitím jsem si místo docela prohlédla, kdyby chtěl někdo provést, stačí říct. Fakt to tam docela znám. Jdeš-li na směr, buzola je nepostradatelná 8:14 a 3:09

kontumace

K12: Návrat na začátek motýlka jsem skoro zvládla. Jenže! Napadlo mě zjistit stav baterky a zjištění, že svítí červeně (25-5% baterie) mě znejistělo natolik, že jsem zapomněla orazit krabičku, snížila intenzitu světla a vypálila to směrem konce motýla. –:– a 1:41

K13: Baterka po snížení intenzity najednou svítí oranžově (50-25%), a tak si troufám vzdálit se z průseku a orazit krabičku. Ve skutečnosti mám nejspíš rozbitý jen indikátor baterky, svítila ještě asi 2 hodiny :/ –:– 1:50

K14: Pálím si to co můžu na cestu, po které se případně dostanu do cíle v případě zhasnutí světla a ještě si rozmýšlím, zda do cíle hned nebo jestli trať dokončím.  Cestou samozřejmě nekoukám na buzolu – proč bych to dělala, že? Při druhém zdolávání trati testuji jiný postup od kontroly, ale hustník je docela proti a maličko kazím dohledávku (nezabalená mapa začíná protestovat). 7:32 a 5:40 Je-li sníh, mapník není na škodu.

K15: Množství chyb a nesoustředěnost (a strach s čelovkou) si říká o jasnou volbu po cestě okolo. 6:03 a 5:44

K16: Napřímo skrze hustník, v pátek byl asi propustnější, dohledávka je jasná. 3:24 a 3:44

K17: Už vím, že jsem na konci, a že ikdybych zatměla, tak se z lesa dostanu. Takže, přestávám vyvádět nesmysly. Naopak napodruhé vím, že běžím vyrovnaně a dobře a konec hustníku si troufnu „napálit z paměti“, což samozřejmě nezvládám a minutku obcházím porosty v okolí. 2:35 a 3:09

Cíl: Držet cestičku a už to budu mít za sebou! Skóre, vlastní góly 2, kontumace 1.

Tak zas někdy na Langustě ČAU!

3. 2. 2014, Kikča

One thought on “Noční vlastňák aneb jak to nedělat

  1. Fanda

    Pěkné :-), GPS je fakt nemilosrdná. Není ten orienťák krásnej sport?

Komentáře již nejsou povoleny.