Po krátké zimě a přípravném jaru se na nás zase usmály celostátní závody a hned prvním v řadě bylo MČR na sprintu. Težko hledat příčiny, proč se zrovna tady tak zadařilo, možná shoda náhod, hvězdy ve správné konstelaci.  Je tu ještě možnost, že bychom byli třeba dobrý. Vytvořte si názor sami, osobně jsem pro ty hvězdy, zní to strašně věrohodně.

Jako poctivá skupina pracujeme spolu a tak ani příprava na samotný den Z (nebuďme zaujetí jen na den D, je skloňován až moc často) nebyla zanedbána. Po vzoru Mrazáka z minulého roku jsem se pustil do náročného povolání kartografa ze satelitních map a katastru.

Měřítko - 1:5000

Samotný průběh závodu byl v mnoha ohledech velmi paradoxní. Kvůli 13ti minutám závodu jsme jeli na druhý konec naší říše a tři hodiny důkladně zkoumali základní školu, protože nám asi pořadatelé chtěli ukázat místní zajímavosti, protože takové cennosti u nás nemáme. Ať jsme chtěli nebo ne, tři hodiny pohodlně utekly a každý se podle svého mentálně připravoval na trať. Dalo se tušit, že klíčovou volbou bude postup přes hrad „ze zahrad do zahrad“. Prognózy se vyplnily.

Mapa H18 (V. Kettner) - za povšimnutí stojí kiks na k6, výlet na konec slepé uličky (daní bylo min 25s)

Pro nepřítomné. Běželo se v překrásném městě, klenotu českých historických měst. Městě jednak zajímavým složením významných budov (rotunda sv. Kateřiny, chrám Sv. Mikuláše) ale též rozložením reliéfně. Kopce naběhané v Krčáku se podle prohlášení tajemníka tréninkové skupiny Dragounů, Ing. Tommyho  Rusého CSc. vyplatily a ve výsledkových listinách to bylo vidět.

Rozhodně jsme podstoupili sprintovou zkoušku, řekněme Znojemem, to bude nejpřesnější. Pod tím rozumějme vysoce nadprůměrný závod pro potěšení každého orienťáka. Divné, že nabyla průtrž mračen, jinak jsem si totiž skoro myslel, že to ani Žabiny nepořádají, jak bylo krásně.

Teď ale k tomu nejdůležitějšímu. Ve zkratce. Urvali jsme pět medailí! Zlato, tři stříbra a bronz. Bylo to triumfální a démonický! Atletům více svědčí zatočený, nekonečný tartan. Moc nás mrzí, že svou orienťáckou minulost přiživují skoro pouze výhradně na městských sprintech. Karlos H. aspoň ukázal skrytý potenciál (ostatně asi jako ve všem) a velkopanská obhajoba z minulého roku se nekonala. Si jí nezazvonili do posledního kola, že se nestydí pořadatelé.

Našemu nebohému Šimůnkovi se bohužel nedařilo, těšit ho aspoň může jednoznačná nominace od více lidí na pozici největšího swagera v branži ohozu na závod a aerodynamického sestřihu. To vyjde jindy, Šímo!

Výsledky jste si přečetli na nástěnce. Brzy přibude nejkrásnější foto na světě s pěti blaženými a jejich pánem, Kožakem, těšme se.

S naším vystoupením nekončíme, jede se dál!!!

Pac.