Druhá listopadová neděle = Velká Kunratická. To je 81 letá tradice a i letos nalákala hodně KAMeničáků. Přihlásit se mezi dospělé byl ale velký kumšt – elektronická doba pořadatelům ze Spartaku nesvědčí a byla to tak ještě větší ostuda než mnohahodinové fronty na přihlášku Na Děkance, jak si to pamatuju z let 80-tých…Ale kombinace 2 hodinového vytrvalého klikání, refreshování (F5) a náhodného použítí správného prohlížeče (Mozilla, na Chromu to bylo horší) vedla nakonec k úspěšnému přihlášení a v neděli jsme tak šli na věc.

Loňská počasí (tričko s krátkým rukávem) překonáno nebylo, ale podmínky byly i letos luxusní, jen vody bylo trochu víc, ale to je pro orienťáky výhoda.

A jak jsme si vedli? Nejlépe si vedla Kája Hausenblasová, která v juniorkách doběhla až na pódium – 2. místo! Super! Bedna utekla o 0.9 vteřiny Otovi – 4. místo (starší žáci). V desítce, což je vždy na VK mezi minimálně 100 dalšími soupeři vždy vynikající výsledek byla ještě Sofie (8.).

Výsledky našich dětí v jednotlivých kategoriích:

Všem GRATULUJEME a jsme rádi že jste běželi!

A jak běželi starší na klasické trati přes Hrádek?

Bylo tam mnoho urputných mini-soubojů mezi muži i mezi ženami, které pohrdly legrační ženskou tratí a daly si „plnou“ Velkou přes 3 kopce, často rozhodovaly vteřiny! Hrdinkou dne se stala Dana, která si po oběhnutí ženské tratě dala ještě nášup na trati mužské – ale po porážce od Zuzany na dlouhé trati o 2 vteřiny toho možná litovala! Postupně zveřejňované historické časy umožňují již pomalým veteránům i generační porovnání na  konstantní věku odolné trati. Největší talent pražského orientačního běhu (a celé mládí velký soupeř Kožaka) Aleš Macháček běžel ve svých 19 letech čas 12:12, o rok později stále věkem junior čas 11:51. Luboš Semík ve věku svého syna běžel čas 12:53, o 2 roky později 12:25. Motivace!!!

A co bylo nejlepší? Vlastnoručně podepsaná kniha a gratulace od Vlasty Zwiefelhofera ve stánku cestou domů! Kdo neví, ať se podívá do archivu výsledků…