A už to tu bylo. Vrchol podzimní sezóny, ba dokonce celého roku, MČR štafet a družstev. Jakožto zástupce Kamenice pro Jižní Moravu se sídlem ve Zlíně, jsem byla pověřena napsat zprávu z tohoto OB svátku. Tož nejsu nejzářnějším příkladem, ale k tomu se ještě dostaneme. Ukážu vám, jak se to dělat nemá. Ale od začátku.

Tož to v sobotu 10. 11. (někteří již v pátek 9. 11.) se sjeli OB běžci, dychtiví po závodění, do Vracova. Leží asi 50 km od Zlína. Nejprve sa do závodního ustrojili závodníci kategorií 21. Na startovní čáru se postavili v řádně vyšolichaných oblečcích pro televizní přenos. Mohli jste nás tedy zahlédnout na kanálu ČT sport.

Pro úplnost toť seznam Kamenických televizních hvězd:

D21        Móňa Doležalová            H21        Cáš Kettner                       H21        Adamos Hájek

Kikos Hlubučková                           Švojta Kettner                                 Valerie Kamererová

Mája Procházková                          Ondra Semík                                     Tomáš Kapal

Běželo se v terénu ne příliš vrstevnicovém, ale nanejvýš zajímavém. Po rozcvičce v ulicích Vracova se naběhlo do krásně průběžného lesa, kde sa to dalo valit.  Rozplizlé rovinaté nízké hustníčky s velmi dobrou průběžností oproti tomu, na co jsme zvyklí v našich zeměpisných šířkách. Ač množství hliněných hrázek napomáhalo, orientace nebyla zadarmo. Buzola se používala neustále a ti, kteří s ní nekamarádí, na trati řešili mnoho drobných problémů. Když nastala velká krize, tak situaci přeci jen zachránila nějaká ta vrstevnice a jelo se dál.

Všichni jsme to valili, co to dalo, avšak nejvýše to dotáhli kluci KAM A, kteří hvězdným tempem přistáli na 6. místě. Dobrá práca chaláni. Děvčice KAM A sa nenechaly příliš zahanbit a ladným krokem si doběhly pro 14. místo. Naše smíšená štafeta chlapci KAM B také porazila pár oddílů.

Po doběhnutí nejrychlejších štafet mohli konečně prozkoumat les i další kategorie.  KAM borcům sa nejvíce dařilo v kategorii H 135 – našim veteránům se zalíbilo na druhé příčce, v kategorii D 105 z toho byla velká bedna a 6. příčka. Dorostenky si doběhly pro 14. a 15. místo.

Navečer jsme si nacpali břucha ve zdejší škole. Tož to burčák byl podařený a byl ho dostatek, tak sa to trochu spláchlo, zahrálo sa, zazpívalo a šlo sa nastlat blechám.

V osudný den byla kosa. Někteří volili 2 vrstvy, otužilci zůstali  pouze v dresu.  To bylo jedno z důležitých rozhodnutí dne. Samosebou nechybělo válečné líčení na tvářích bojovníků. Chladné podmínky nikoho neodradily a všech 259 družstev se dostavilo na start. První úseky byly z lesa cobydup a nadešla naša chvíla (2. úsek). Tady bych se ráda pozastavila a přinesla mé doznání a příklad, jak se to nedělá.

Kontrolujte kódy, kontrolujte kódy.

Tom mi předal štafetu na krásném 53. místě a já směle vyrazila do lesa. Avšak ona chvíle nastala brzy po startu. První, druhá kontrola… ejhle. Pro nedostatek koncentrovanosti se můj zrak přesunul z druhé kontroly na třetí a já si to štrádovala z dvojky dál na čtyřku, aniž bych si povšimla, že mi v čipu chybí osudný kód 133. tož tak sa stalo, že sa naše družstvo nachází ve výsledkové listině pod čarou. Avšak od nikoho sem nedostala nabrbláno. Tudíž se poučím z chyb a příště to bude dobré. To platí i pro družstvo Středočeši 4, které se umístilo na podobné pozici.

Nejoblíbenější nedělní příčkou sa stala ta jedenáctá. Doběhli si pro ni dorostenci aj dospělí A. Nejvíc opět zaváleli naši vetoši na 5. místě. Žáci to dovalili na 8., 14. a 18. pozici.

Tož kdo by chtěl výsledky prostudovat podrobněji nechť tak učiní zde.

Kdo sa nestihl koukat na televizi, móže shlédnou záběry zde.

Pro další vyvedené obrázky koukněte zde

Družstva shledávám podařenými a uvidíme sa na O-gala zase na Jižní Moravě – Luhačovice.