Nadešel dlouho očekávaný den „D“ a my nasedli do aut, a vyrazili, směr Špindlerův Mlýn. Příjezd první skupinky do Špindlu byl chvilku před 18 hodinou a i počasí vypadalo slibně. Nandali jsme batohy s vybavením na dva dny a vyrazili směr náměstí, kde jsme přibrali další dva účastníky výpravy. Startovní čas 00=18:00 byl dodržen a tak vyrážíme na Výrovku. Když jsme prošli okolo lanové dráhy na Pláně, začalo slušně pršet a u černé sjezdovky už pěkně lilo. Začalo se pomalu stmívat, ale cesta po osvětlené silnici na konec údolí Svatého Petra byla osvětlená pouličními lampami a tak jsme se mohli kochat padajícími kapkami ve světle lamp. Cca po hodince jsme zmáčení dorazili na konec údolí a na doporučení malých děvčat (Barči a Julči) jsme zastavili na občerstvovačce v Hotelu Esprit (děvčata měla trasu našláplou ji z červnové školy v přírodě :-). Po malém občerstvení, jsme navlékli promočené bundy a vyrazili po zelené turistické značce na Výrovku. Cesta přešla z asfaltové silničky na cestu a pěšinku s kameny se značným stoupáním. Naše čelovky prořezávaly nekonečné provazce deště a my stoupali stále vzhůru a vzhůru……cesta se zdála být nekonečná, ale všichni šlapali. Po necelé hodině a půl jsme dorazili totálně promočení na rozcestí, odkud už byla vidět naše chata Výrovka, kde jsme měli zamluvený první nocleh. S vítězným pokřikem se děti rozběhly k chatě. Jsem rád, že proklamované moto „nejsme z cukru“ děti vzorně dodržely. Po převlečení následovala večeře a horký čaj a čekání na druhou skupinu, která vyrážela ze Špindlu cca v 19:30. Tuším, že lehce po 22 hodině se rozrazily dveře a do jídelny vtrhla druhá skupina taktéž řádně promáčená. Po zhodnocení večerního výstupu (7km s 715 m převýšení) jsme se odebrali na kutě.
Den druhý.
V sobotu ráno jsme po snídani nahodili batohy na záda a vyrazili směr Luční bouda. Po vyšlápnutí prvního kopečku se objevila Luční bouda, a nebe se začalo protrhávat, což vypadalo nadějně. Na Luční boudě jsme dali malé občerstvení a po dohodě s p. správcem jsme zde zanechali v úschově batohy a vyrazili nalehko na Sněžku. Cesta na Sněžku ubíhala celkem rychle a než jsme se nadáli, byli jsme na vrcholu. Úchvatný pohled z vrcholu se nekonal, neb opět přišly mraky a tak jsme aspoň navštívili místní bufet a občerstvili se před další cestou. Ze Sněžky jsme vyrazili zpět na Luční boudu. Na luční boudě jsme si dali oběd a trochu odpočinku (děti museli přeci otestovat lezeckou stěnu v sále :-). Po té jsme nasadili bágly a jedna skupina vyrazila zpět do Špindlu a druhá na polskou stranu na červenou turistickou značku a po ní směr Špindlerovka. Počasí se trochu umoudřilo a tak jsme viděli Maly a Wielky Staw, přešli přes Polední kameny až na Špindlerovku. Na Špindlerovce už pomalu docházely síly a tak jsme se v místní restauraci zastavili na čaj a malý odpočinek k sebrání posledních sil. Po občerstvení jsme vyrazili dále po červené až k bývalé Petrově boudě. Zase se zatáhlo a začalo drobně pršet. U Petrovky se začalo stmívat a tak jsme opět připravili čelovky. Následoval traverz po modré na Ptačí kámen a dále již sestup po tmě na Brádlerovy boudy kde jsme měli opět zajištěno ubytování. Po výborné večeři následovalo pár písniček a hajdy na kutě. Dnešní trasa byla (22km, 1000m převýšení)
Den třetí.
V neděli jsme se probudili do sluníčkatého rána. Po vydatné snídani s nádherným výhledem na okolní kopce jsme se opět rozdělili. Zdatnější skupinka pod vedení Petra a Šárky vyrazila ještě na vrcholky. My ostatní jsme se vydali již na sestup po žluté a zelené do Špindlu (6,5km). Cesta rychle ubíhala a tak jsme před polednem dorazili k autům a vyrazili k domovu.
Co říci nakonec:
Velká pochvala dětem, neb podaly úžasný výkon a neodradilo je ani počasí.
Díky Petrovi a Šárce a organizaci celé akce.
Díky všem ostatním za super akci bylo to skvělé.
Kdo chcete vidět i pár obrázku tak koukněte zde:
https://picasaweb.google.com/zemlat/KrkonoseKAM102015?authkey=Gv1sRgCOuh66Sd0fvBQQ
Tom