Aktuálně největší vícedenní závody na našem území s mezinárodní účastí, které se konají každé dva roky pod taktovkou OK Nový Bor. Tentokrát byl hlavním dějištěm Hamr na jezeře. Důvěrně známé prostory z loňského mistrovství na klasické trati a nově zmapované prostory nenabízeli tolik pískovcových skal, jak jsme zvyklí, ale i tak byly všechny etapy zajímavé a místy solidně kopcovité, což v kombinace s tropickými teplotami dělalo závody velice obtížné. Naštěstí, jako vždy, byl kemp poblíž koupaliště-jezera s písečnou pláží a volná odpoledne se dala tak nějak přežít.
Letošní kemp byl spíš podprůměrný – kempovat v takových vedrech na louce není žádná sláva. Naštěstí jsme ve stanech moc času netrávili a spíš se chladili u jezera, takže jsme bez větších problémů přežili.
Shromaždiště pro E1-E3 bylo stejné a v docházkové vzdálenosti od kempu. První etapa byla middle a hned naznačila, kdo má jaké cíle. Já jsem vinou vlastní nepozornosti orazil v závěru trati (K25) jinou kontrolu (ohyb meliorační rýhy místo údolíčka) a bylo po výsledku, musel jsem přecílit na etapová vítězství místo celkového triufu. Ostatním se dařilo o poznání lépe.
Kamenická výprava s přibývajícími etapami sílila. Přejezd ze Slovinska do Hamru na jezeře je prostě daleko na jeden zátah, ale našli se i takový borci, co se toho nebáli. Kamenickej oddíláč se začínal plnit nejen bordelem 🙂
Druhá etapa nabídla první klasiku, na začátek kopce a závěr po rovině – terén na západě z finále a na východě z semifinále MČR na klasické trati 2014.

První chyba přichází na K12, kde v dohledávce zahybám do hustníku moc brzo, i když jsem chtěl až pod srázkem, a naneštěstí nálézám jiný srázek co není v mapě, má totiž jen 1,5 oproti tomu co hledám 4m, pak opět chvilka nesoustředění a nedodržení plánu na K18, nedržím rozhraní porostů a po chvíli netuším, kde jsem, hodinky se mi radši vybily 🙂
Třetí etapa je pouze v prostoru semifinále zmíněného MČR s podobnými volbami např. K4-K5. Až do K6 je to palba po cestách a není vůbec co řešit. Nakonec slavím vítězství v etapě a na třetím místě se se ztrátou 3:30 umístil Lukáš Bauer, který běžel parádně a určitě měl i na vítězství! Nakonec byl tento výsledek jeho nejlepším umístěním v etapě (v E4 vynechal kontrolu a byl stejně jako já mimo výsledkovou listinu).
Fotogalerie z E3:
Čtvrtou etapou byl druhý middle, který rozhodoval o koncovém pořadí před poslední handicapovou etapou. Terén byl extrémně zabušený a zamíchal pořadím v nejedené kategorii. Nejvíc se v etapě dařilo KINGovi, který v elitě porazil všechny závodníky včetně zahraničních o parník (59s) a připsal si první etapové vítězství. Já jsem i díky pozdnímu startu měl trochu vydupáno,ale i tak jsem musel cestičku za druhým etapovým vítězstvím často prorážet. S výkonem jsem nebyl vůbec spokojený, příliš mnoho chyb a špatných realizací, ale stačilo to. Při vyhlášení jsme se spolu sešli na pódiu a náležitě si to užili!!

Na K10 si nejsem jistý s kvalitou mapy, podle mapy měly být kontrola ve svahu a obklopená dalšími pruhlubněmi, skutečnost byla však úplně jiná, za pravdu mi dal i stavitel tratí
Fotogalerie z E4:
Odpoledne připravili pořadatelé v nedaleké Stráži mikrosprint s malým bludištěm na pískovém hřišti. Čtyři kameničtí borci Vojtíšek,Tom,Cáš a Adamos odběhli závod s kamerou na hlavě. Jestli chcete vidět závod jejich očima a porovnat kdo šel kudy, neváhejte se podívat níž.
Video:
BOHEMIA 2015 – mikrosprint – 8.8.2015 – Quad Split Screen
Tom a Adamos s kamerou na hlavě a palcem na mapě:
Ještě druhý Tom v akci v bludišti:
Do poslední etapy jsem vinou střevních problémů nenastoupil a tak přikládám alespoň Adamosovu mapu, na které můžete vidět jak válel taky nikdo jiný 🙂
Fotky z poslední etapy:
A to je vše, tak v roce 2017 se uvidíme na Bohemce!
Nebul a makej!




















































