Začátkem května jseme se Šímou sbalili cabin bag a vyrazili na Letiště Václava Havla. Konkrétně ve středu 4.5. v 12:55 nám odlétalo letadlo směr Paříž vstříc fancouzskému šampionátu na middlu a hlavně ve štafetách. Centrum závodů leželo u městečka Sault, cca 1,5h od Avignonu – v oblasti Provence.

Typická levandulová pole!! (Takhle krásná pole jsme neviděli, bylo moc brzo)
Pohodový tématický doprovod ke čtení článku 😀
https://www.youtube.com/watch?v=rubB4ZkCoe0
Cesta neutekla rychle. Let jo, jízda vlakem do Lyonu taky (ještě aby ne, když se to vláček sype 300km/h 😀 ) , jen čekání na pařížském letišti jsme úplně nevychytali. Teďka to tam po 6 hodinách známe úplně nazpamět 🙂
Ve Francii měli prodloužený víkend a jak jinak ho oslavit, něž parádním delším sprintem v krásném městečku Vaison-la-Romaine s hromadou úzkých uliček. Úvodní pasáž navíc vedla ruinami starého města, moc pěkná čast (proto jsem si tam pobyl trošku dýl).

Pohled na část městečka s typickým kamenným mostem.

Ukázka ruin z úvodní časti závodu

ideální rozcvička po celém dni cestování 🙂

Jak je krásně vidět, chyby byly na K1,K11 a K17 (pro zvětšení klidni nebo přetáhni obrázek na nové okno).
Počasí bylo parádní a během přejezdu na ubytování se nám naskytl parádní pohled na místní dominantu – Mont Ventoux (Holou horu). Tato hora je známá z Tour de France jako jeden z cílů etapy. Přímo na vrchol jsem se bohužel nedostali, objevovali jsme jiné krásy.

To je ona!!
Po povedeném sprintu náš čekala další sranda – orienťácká show. Uměle vytvořená aréna na fotbalovém hřišti a v přilehlém lesíku vytvořili místy dost zapeklité situace. Kontroly všude!!

Pohled z tribuny na část závodního prostoru

objekt „had“ – co špička to kontrola (viz mapa)

Objekt „hodiny“, na kolikátý hodině je ta správná kontrola?

labyrint s pravidelnými ploty ve tvaru písmene L

Další možné využití oddílových křídel, ve finále dali pryč mlíko a zůstala jen křídala…

Šíma v akci, hlava,mapa na prvním místě
Pravidla byla jednoduchá – každý běží tři kola a časy se sčítají, 9 nejlepších v každé kategorii – muži, ženy a děti postupuje do finále. Za špatně oraženou kontrolu +60s, za špatně oraženou a následně opravenou (správně oraženou) jen +30s. Oblast v lese byla extrémně divná. Já osobně jsem se tam vyškolil hnedka při prvním okruhu a zelenou v mapě jsem pochopil až po doběhu – ležící větve na zemi. Další dva okruhy jsem se zlepšoval a b posledním jsem šlapal na paty těm nejlepším. Z našeho oddílu zaválel nejlíp Šíma na 32.fleku.
Odpoledne jsme podnikli ještě výlet do francouzského Colorada, žadné ploty a ochrana přírodní památky, naprostá volnost!
V sobotu přišel na řadu pořádný lesní závod – mistrovství Francie na middlu. Terén hodně zelený s minimálním převýšením. Opět zajímavý závod, jen škoda, že jsme si nedali nějaký modelový trénink. Moc jsme nevěděli jak přistoupit k volbám postupů, jestli běhat rovně či volit obíhačky. Nakonec všechno rovně!! Můj výkon byl slabším průměrem, zatímco Šíma se stal skoro mistrem 🙂 jen ta chyba na jedničku…třeba to vyjde příště!
V neděli vstávačka v 6h, v 7h start prvních úseků mistrovství ve štafetách, kvůli kterému jsme hlavně přijeli. Hlavně nedisknout a ukázat co v nás je. Předvádím konečně kvalitní výkon a prvním časem na úseku lehce pozvedávám trápící se štafetu. Máme den blbec a vůbec se nám nedaří. Dokonce tak moc, že hrozí zmeškání TGV z Avignonu, kterým se vracíme dom. Není čas čekat na finish naší štafety. Rychle se loučíme, předáváme dárky a vydáváme se na „dlouhou“ cestu domů, kam dorážíme dřív než naši oddíloví kolegové, kteří cestují napříč téměř celou Francii do města Rennes.
Thanks for everything, we enjoyed it a lot and we are looking forward to the next year 😉
Nasedáme do vláčku a tenhle krásný francouzský příběh končí.

TGV ve stanici Avignon
Nebul a makej!!











































