…šanci má i na podzim dobře běhající Jan Semík (KAM)…otázkou je aktuální forma Karolíny Bořánkové (KAM)…
Takhle nás Béďa navnadil na prodloužený mistrovský víkend v okolí Kosti. Náročná klasika měla být pro mnohé vrcholem sezóny, zda nakonec byla je individuální…
Semifinále se trošku netradičně běželo již v pátek (aby byl na závěr prostor na Banket). Parametry, převýšení a terén budily už před startem respekt, zvláště u méně (či ne)trénujících běžců. To samé platilo i pro dost generalizovanou (ale skvěle čitelnou!!) mapu. S úderem dvanácté a čtyřiceti pěti minut navíc se uzavřela karanténa (a nervozita začala stoupat). Každý se snažil soustředit jen sám na sebe a svůj postup.
Už sama cesta z karantény na start byla skoro stejně účinná jako rozklus (minimálně na rozehřátí a zadýchání se). Po startu následovala kratší pasáž ve svahu/rokli uzavřeném loukou a silnicí. Po povinném úseku se běžci střetli s veterány teprve mířícími (a občas trošku udivenými) na svůj start. Následovala další náročná část trati v údolích a skalách, zakončená (alespoň pro D18) tou nejkrásnější pasáží (spíše middlovou) s menším převýšením a větší mapovou náročností, a právě tady se dělaly asi největší chyby.
V D16 zůstala bohužel o necelou minutu Kája za postupem, v D18 beze ztráty kytičky (zato s megavýsměchem). S mladšími dorostenci si pohrál a vyhrál Vojta, u těch starších uspěl na podzim dobře běhající Ondra Semík (asi bratr toto Jana, či co…) stejně jako Cáš, pro večer na párty se rozhodl Onsík, když mu maďaři vystavili stopku. Dle svých slov dědečky si proběhl Kožak a pohodlně si doklusal pro 3. místo, postup neutekl ani Martinovi, Tomášovi a Šárce.
Přenocovali jsme v „díře“ a huáá na stlašidlo… 🙂 První do lesa míří po pátku zklamaní favorité – Kája alespoň zvítězí a Johny také, minimálně v bustování. Mezi vítěze se po doběhu řadí i exeliťák a nyní dědeček Kožak a Martin, devátý dokončil Tomáš. Ve 130 se zase uzavře karanténa a borci z hlavních kategorií míří do kolmého koridoru a jdou na TO. Začátek je opět v údolích, po rádiovce (!:D) následuje změna terénu (různě dlouhá podle kategorií) na zelenější a méně strmý, skrze který se závodníci zase vrací do těžší skalnaté pasáže a nakonec do cíle.
A kdo to vyhrál? Z kamenických nadupaných favoritů uspěla Kája B., když si dofinišovala pro bronz (škoda, že závod nekončil na předsběrce, byla by stříbrná…) o něco hůř skončila Valča (12., ale tady šlo o A, takže splněno) a Kikča (došolíchala jsem to na 15.flek). Maďara Šášu porazili Cáš s Kingem a skončili na 7.,resp. 8. místě. Zklamaný byl Vojta, když po paralelní chybě dokončil na 14. místě. Rtěnka na tváři asi nedokázala nabudit tak jako na rtech :-(.
Víkend jsme zakončili na Střelnici