11. trénink Pražské MTBO ligy (14.09.2017)

Celý závod se nesl ve stylu boje se špatnou mapou.
Na jedničku dojíždím k rybníku, po chvíli zjišťuju, že v mapě chybí a domyslím si kde by měl být a jedu dál. Na dvojce vůbec nechápu co vlastně hledám za objekt a popisy nejsou. Tak popojíždímm sem a tam a koukám po fáboru, nakonec i odkládám kolo a vydávám se česat lesík. Nakonec se ukázalo, že byla špatně postavená (i já jsem ji ale teda hledal blbě). K3-K8 jsem asi zvládnul celkem v pohodě, na devítku však volím nesmyslný odjezd od kontroly přes start. Na K10 nejdřív najdu pěšinku, která vede do stanového města pražských bezdomovců. Cáry oblečení, krabice od vína a štěkot psů budí dostatečný respekt a tak to otáčím, správná pěšína se mi však zdá, že tam taky vede, tak chci jet až tou spodní. Tu však přejíždím a končím před plotem. Musím se tedy vracet a vzít to špatně zmapovanoupěšínou. I tak projíždím okolo stanu bezďáků. Skoro bych řekl, že to byla zbytačná kontrola. Peripetie s nesedící mapou nekončí a tak jedu na jedenáctku tak jak jde cesta a vůbec nechápu kde vyjíždím. To mě dohnalo až k rezignačnímu rozhodnutí to vzít na jedenáctku dokola po silnici mimo mapu. Odbočku přejíždím. Ani dohledávku K11 netrefuju. Z K12 dolu jedu po nějakých BMX skokáncích a klopených zatáčkách. Z K13 nahoru to tlačím prozměnu zas okolo bezďáků. Dojezd k K14 už moc nedávám a bolí mě nohy. K15-K18 bylo překvapivě bez větších problémů, ale říkám si, že na K19 to přece nebudu objíždět, vždyť jsem orienťák, takže beru kolo do ruky a brodím potok, následně kopřivy a objevuji se pěkně u kontroly. Nevím, zda to nebylo proti pravidlům, ale obhajuji si to frustrací z nesedící mapy. Dojezd byl pak už v pohodě.