Veteraniáda na klasické trati (kvalifikace) (21.09.2019)

- na 2 jsem chtěl jít vpravo od čáry na cestu (skoro jsem tam doběhnul), pod pasekou a okolo údolí po průseku, po cestě a traverzem ke kontrole. Bohužel jsem nějak k cestě nedoběhl, asi jsem si myslel, že už jsem vysoko. Když už jsem byl na cestě, přehodnotil jsem postup, že můžu jít klidně po té cestě, kde jsem skončil. Moc jsem ale nechápal, kde na ní přesně jsem. Skončilo to tím, že jsem přeběhnul křižovatku cest a doběhnul kamsi dolů ... Jak se může lišit plán od reality, ach jo.
- místo na 3 jsem doběhnul na vedlejší kontrolu. Následně nevím kudy jít na 4 a tak trošku zoufale stoupám vysokým borůvčím, že to půjdu přes kopec a hustník. Když si všimnu cesty okolo, měním plány. U 4 je nálada na bodu mrazu. Přesvědčuju se, ať běžím dál, že to třeba není tak špatný, ale moc tomu nevěřím.
- obíhačka na 8 se mi zdá moc dlouhá a tak vyrážím tak ňák rovně. Na postupu jsem úplně nevěděl, kde jsem. Naštěstí se téměř na vrcholu kopce chytám u výrazného srázu ...
---
- běželo se mi dobře
- opět jsem se nechal pohltit atmosférou velkého závodu a dělal pitomosti. Postup z 1 na 2 je "výstavní".
- dost jsem se musel přesvědčovat, že to po těch chybách stále má smysl, že to třeba není tak špatný. V cíli na mě čekalo obrovské překvapení, když mi hlásili 3. místo a ztrátu 3,5 minuty ... Samozřejmě mě to hodně potěšilo, ale moc jsem to nechápal.
- naprosto parádní slunečný podzimní den v kterém se dalo super běžet
- krásnej les
- premiéra ve vetoších
- sranda je, že Oris má počínání vůbec nevyhodnotil jako chyby