ČPŠ Bílá Voda (20.05.2017)

King mi po prvním úseku předal na krásném 6. místě, věděli jsme, že ambice jsou nízké, ale přesto jsem se chtěl snažit. Na jedničku začínám stoupat celkem 150m vysoký kopec, mezitím mě předběhne 5 štafet. K2, K3 se s nima držím, na čtyřku je už těch kopců na mě moc a v hustníku mezi cestama se mi ztrácí, ke čtyřce už lezu zcela sám. Pokračuju ve stoupání a vidím je v dáli před sebou, vytušil jsem, že jsem se dostal na průsek a jdu chvíli po něm, pak vím, že je třeba to víc stáčet doprava. Konečně se rozbíhám a okamžitě zatáčím doleva, kde mě zastavuje, že jsem přeběhl cestu. Mapuji a nacházím se na křižovatce u domečku a krmelce (chybí v mapě). Moc nechápu jak se to stalo, ale beru to na pěšinu a opět stoupám do kopce. V sedle je nějaká velká cesta navíc a já pochybuju, zda jsem vůbec tam, kde si myslím, ale ostatní věci (posed, vrstevnice, ta cesta po který jsem přišel) sedí, tak jdu dál. Obíhám skalky, přebíhám cestu a razím pětku. Následuje příjemnej bezchybnej traverz, kde mě předjíždí pár dalších štafet. Na devítku lezu do kopce, vyvíjí se to dobře, vidím skálu, ale pak si neberu správnej směr, chtěl jsem jít pod těma druhýma skalkama, ale vůbec jsem si to nepohlídal a vylezl jsem na hřeben, cesta nikde. Nechápu a stojím, nakonec se zorientuju podle toho žlutozelenýho čtverce předemnou a vyrazím na tu pěšinku co vede hustníkem. Opravdu nějakou nacházím, proběhnu ho, přeběhnu přes cestu, najdu plošinku. Kontrola nikde. Zas nechápu, vidím v dáli kontrolu, ale to přece nemůže být moje, ještě je za nějakým bordelem. Nezbývá než to prostě zkusit a zjistit, že to byla moje. Tady jsem měl pocit, že to teda dost nesedělo, ale samozřejmě jsem si primárně nehlídal směr. Na desícte a jedenáctce jsem si trochu spravil chuť, pak přelézám koryto potoka a vidím jak to po cestě valí JK a Koště, tak kouknu na mapu a vidím krásnou obíhačku, takže se zařazuju za ně (s odstupem asi 50m) a pomaličku se mi vzdalují, ale cestu běžím skoro pod kontrolu, no chtělo to vydržet trochu déle na té cestě. Na K13 jdu trochu šejdrem a přijde mi to tam takový divný, ale nakonec zamířím ke správné kontrole, na čtrnáctku jdu nejdřív za ostatníma, ale pak nabíhám do špatného bílého pásu a celkem rychle mi to dochází. Do pytlíku vbíhám s tím, že chci vydržet na cestě co nejdéle a zkusit najít ty pěšinky před kontrolou. Bohužel je to tam tak vydupaný, že pěšinky nejsou vůbec vidět a jdu moc vpravo s tím, že se chci odrazit od plotu. Na K17 je poslední stavitelova pomsta ve formě kopce. Na běh jsem rezignoval už dávno. K18 už ani moc nemapuji, nějak jsem to tam našel, teda byla to až druhá kontrola, ale byla tam, K19 v pohodě, ale už nemám vůbec síly. Na dvacítku je dlouhej a nepříjemnej traverz, kde mě dobíhá Sosák. Chytám se ho alespoň po silnici a stoupám za ním do hustníku. Zbytek závodu už moc nevnímám. Skončil jsem úplně zničenej.