Orienteering Adventure E4 (10.08.2019)

Tentokrát na start i z cíle lanovkou. Startoval jsem v závěru a věděl, že mě čeká souboj se zeleným peklem. Poučen z minulé etapy jsem se naladil mapoě o dost lépe a chtěl zaběhnout hlavně bez chyb. Lehké zaváhání přišlo na K4, když jsem se málo tlačil doleva a zastavila mě až velká cesta. Na K5 na jistotu okolo,sice pomalejší, riziko chyby v dohledávce o dost menší. Z mapy vypdá zelená hodně neprůěžně, ale v reálu se prý dalo s klidem. Na K6 jsem měl celou dobu postup pod kontrolou a věděl co chci udělat. V dohledávce jsem se dostal moc nahoru a trvalo, než mi to došlo. Pasáž 6-10 na krásu a čistotu, hlavně plynule. Odbočovák na K11 s odrazem od oplocenky, myšička na K12, když jem se podíval špatným směrem a kontrolu neviděl - obíhačka hustníku. Největší chyba na K14. Myslel jsem si, že jsem držel výšku, ale podle mapy to tak rozhodně nebylo. Zelená před kontrolou začínala o dost dřív arouhraní nebylo tak výrazné (bych se musel podívat nahoru). Až teď mi došlo, že jsem byl na jedničce, nevěřil jsem, že bych mohl být tak dole. Kód 37 mi byl povědomý :D Po chvíli hledání jsem usoudil, že jsem asi moc dole a musím to zkusit jít nahoru a konečně se povedlo. Zbytek trati už bylo jen ťukání zeleni. Za zmínku stojí bílé tečkx vlevo od postupu na K16, což byly dobře viditelné skupiny vysokých smrků. Stejně jako tmavě zelené tečky - samostané výrazné (vyšší) smrky. Pasáž 16-18 jsem se snažil držet hlavně směr a odhanout vzdálenost. To se mi povedlo. Poslední zajímavý postup byl na K19. Žluté dálnice pod postupem jsem si nevšiml a rozhodl se obíhat hleva přes semi-open. Když jsem kousek před kontrolou naběhl na dálnici - rovný žlutý pruh, který z mapy neníntak výrazný, ale v terénu to bylo jako cesta, došlo mi, že jsem nešel asi nejrychlejší postup. Opět musíme pořadatele pochválit, skvělý zážitek. lavní poznatek: hlavu vzhůru. Vzhledem k způsobu mapování (hlavně z leteckých forografií-ortofot) je to jednoduchá cesta jak pochopit, co tím chtěl mapař říci.