Prázdniny každého orienťáka by se asi bez nějakého toho zahraničního potoulání neobešly, rozhodně nejen proto se menší skupinka kamenických Dragounů rozhodla zaběhat a ukázat něco na slovinském, proslulém, krasovém a spoustou jiných super přívlastků pyšnící se OO-Cup 2014 v Savinjských Alpách.

No a nemilujte Slovinsko!

V nebesích.

Zážitky snad ani jiné než nejpozitivnější být nemohou. Odjeli jsme příjemně potěšeni cizinou, milými Slovinci, skvělými orienťáckými zkušenostmi a zodpovědnou representací Dragounů!

Naše skupina, výčtem já, Cáš, Mája, Kikča a Valča, ukázala samozřejmou odvahu a protože na vícedenní se především jezdí za tréninkem a ne za vítezstvími, vsichni jsme běželi ULTIMATE, tedy kategorie mužů M21U a žen W21U, které běží na mapách bez cest. Pro někoho to muže být odstrašující, pro nás však jen motivující a nakopávající. Prostě proč ne?! Rozsekáme to!

M21U - e1

M21U - e2

M21U - e3

M21U - e4

M21U - e5

Tratě byly skvělé, organizace velice inspirativní (jsem si velmi jist, že by příklad systematičnosti Slovinců obohatil i naše pořádání) a počasí všelijaké, v každém případě však příjemné.

Ne nadarmo je Slovinsko již delší dobu v hledáčku všech evropských orienťáků. Kdo ještě nebyl, doporučuji! Kdo byl, ať se vrátí!! A kdo to tam už zná, jak svoje boty, tak stopro nezná, vždy tam něco překvapí!!!

Mája na bedně.

Když bychom měli zmínit výsledky, po kterých dnešní člověk hladově pokoukává, Mája byla celkově DRUHÁ! Zbytek jsou výsledky důležité především pro osobní růst. Všichni běhali, jak nejlépe mohli. Já, kdybych VPOŘÁDKU dokončil druhou etapu, tak jsem mohl pomýšlet též na celkově druhé místo. O tom však ještě bude řeč. Zbylé dny jsem spokojeně běhal jen o kousek pomaleji než Adam Chromý. Jeho však porazit v mapově těžkém terénu bude ještě těžké. Půjde to, ale později!

Pac a pusu.