Ve čtvrtek 27.10. jsme se sešli s našimi svěřenci a jejich rodiči v prostředí, které jsme doposud nepoznali, ale které nabízené úžasné možnosti. Očekávání bylo veliké od všech zúčastněných a troufnu si tvrdit, že bylo naplněno. Ale hezky popořádku.
Čtvrteční večer byl pro všechny rozkoukávací, budova Herberku Ferdinanda Dobrotivého obrovská. Úkoly byly jednoduché, ubytovat se (nalézt své pokoje), dovézt, rozdělit a hlavně zkonzumovat večeři, umýt nádobí, no a pak začít plánovat následující den. Zkušený hlavní ideolog Šárka se ale nemusela dlouho namáhat, protože svoji myšlenku převedla rychle do mapy a program byl na světě. Ještě rozdělení do družstev, no a pak už jen volná zábava a něco spánku 😀
Ráno nás čekalo úžasné probuzení ve formě skvěle připravené snídaně, po snídani základní pokyny, rozdělení úloh organizátorům a jde se na věc. Roznos nezabral moc času, ale byli jsme zvědaví, jak si s tím jednotlivé týmy poradí! Kontroly byly poschovávány v opravdu mapově náročném převážně skalnatém terénu s údolíčky, průchody, srázky, se kterými měli naši KAMíci pouze malé zkušenosti. Ale protože se nejednalo o běžecký závod, ba naopak běh byl spíše zakázán, pak nejenom díky doplnění o dospělé, ale díky odměnám na jednotlivých kontrolách (sušenky, bonbóny, brambůrky), vše s přehledem zvládli a všichni dorazili do cíle! V cíli byla ale zima, a tak bylo nutno přesunout se zpět do námi obývaného Herberku. Sice jsme celodenní výlet o kousek zkrátili, ale aspoň jsme načerpali síly na večerní dívadlení, které se opravdu povedlo!
Skupiny určily ráz jednotlivých představení, holky, kluci, ženy, muži, takto jednoduše jsme vše pojali. Témata byla pohádková, nechyběli Jeniček a Mařenka, Šípková Růženka a další, nesmělo však chybět začlenění orienťácké tématiky. Již přípravy naznačily, že to bude stát za to. Někomu totiž nestačila ani hodina, ale výsledek byl opravdu nepopsatelný! Celé by to dalo minimálně na jeden další článek… Neodpustím si uvést alespoň úspěšného finského trenéra Lampionena a jeho svěřence Pepu Známou Sběrku.
Sobotní dopoledne jsme vyplnili kulturou, kterou představovala návštěva místního hradu. Neodpustili jsme si zahrnout něco orienťáku, hradní mapa nahradila naši běžnou mapu, úkol byl jednoduchý, zakreslit všechny rozmístěné lampiony! Všichni vše zvládli na jedničku, a tak jsme se přesunuli zpět do Herberku.
Odpolední program představoval závod dvoučlenných štafet, kde na první a třetí úsek byl nominován starší a zkušenější borec, druhý a čtvrtý pak běželi KAMícké naděje. Těžší úseky byly zavedeny do údolíček ve skalách, lehčí vedly i mimo cesty, a tak ten, kdo se nevešel do nominace, skvěle zastal úlohu doprovodu. Někteří borci při výkladu nedávali pozor, a tak místo na první úseky vyrazili nejprve na úseky druhé a po doběhnutí teprve zahájili svůj závod 😀 I takový je ten náš sport… Od prvního úseku bylo vše dramatické, předávky náhlé, plné povzbuzování. První tři místa obsadili borci, kteří se neustále střídali ve vedení a rozhodl až poslední úsek. Ostatní skvěle bojovali a každé místo bylo vlastně úspěchem.
Večeři jsme tentokrát dovezli, zbyl tak čas na uvaření nedělního guláše a zpěv za tónů kytar. Kuchaři se s každým jídlem přímo mazlili, a nedělní guláš, uvařený v sobotu, byl tak trochu zázrak. A to nejenom chuťový 😀
Po večeři vyplnila náš čas hra s prvky pantomimi, pracovně nazvaná licitace, kde se děti předháněli, kdo bude další. Ani dospělí však nezaháleli a nedali se zahanbit.
Nedělní ráno narušil výpadek proudu, čaj nešlo sice uvařit, ale jídla jsme měli dost, takže nikdo netrpěl.
Pokus o krátký trénink skončil lehkým neúspěchem, vichr doplněný o déšť nás velmi rychle zahnal zpět do Herberku. Ale venku jsme byli, vyvětraní opravdu hodně.
A pak už jen uklidit prostorný objekt, rozdělit božský guláš(bez proudu jej bohužel nebylo možno ohřát), naložit vše do aut a přes následky vichřice zdárně dojet domů. A to se nám podařilo!
Jménem organizátorů děkuji všem za nasazení, a to při pečení buchet, mytí nádobí, přípravě snídaní, apod., ale i závodění a zapojení se do jednotlivých soutěží, divadla, a všeho co jsme přes víkend prováděli.
Obrovské díky patří Michalu Mišekovi za to, jak se postaral o vše, co jsme přes víkend konzumovali!!!!
Fotky od Martiny Mišekové:
http://mamis.rajce.idnes.cz/2017_Sloup_Podzimni_prazdniny_s_KAMiky
Fotky od Honzy Slámy:
https://adjed.rajce.idnes.cz/KAMici_ve_Sloupu
Fotky od Aleny Rejškové: