Zatím co jedna část Dragounů tvrdě trénovala na dalekém severu, druhá část Dragounů nově posílená o Kubu Moravce + Kamenická výprava v počtu 35 účastníků se zúčastnila tradičního etapového závodu Pěkné Prázdniny (PP) letos na Branžeži. Letos byl závod, který má omezený na počet závodníků a byl “vyprodán” během 15 minut, okořeněn o kategorie HD21U (Ultimate – upravená mapa, například bez cest, nebo jen terénní reliéf atp.) kterou běželi 3 Dragouni (Valča, Traky, Cáš) a Martin Škvor. Ostatní běželi tratě dle svých možností a uvážení.Terény PP byly jako vždy nádherné. Klasické skály a kopečky Českého Ráje letos nebyly tak náročné jako předchozí ročníky a už vůbec ne pro nás, kteří jsme v těchto prostorách měli soustředění a kdy například start 1.etapy byl přímo u tábora v Drhlenách. S dvěma etapama v jeden den jsme se všichni statečně vypořádali a výsledky po sobotě vypadaly v celku slibně. Tradiční součástí PP je také PP párty (promítání fotek, hromadné diskuse , přátelské posezení s přáteli nad sklenkou něčeho dobrého a taneční zábava), které se nakonec zúčastnil jen Přemík a Pól a náležitě si to užili 🙂 (pro zasvěcené – PP party jsou tradičně velmi kvalitní, ovšem letos to byla jedna z nejkvalitnějších)

Nedělní klasika na Kosti upravovala finální pořadí a Dragouni tradičně nezklamali. Po velice vypjatém souboji na všech etapách se záhadným Radovanem Čechem obsadil v H21U Traky 2.místo a Cáš 3.místo, Martin Škvor pak pěkné 5.místo. Ještě úspěšnější byla Valča v D21U  která celkově vyhrála, Jitka pak obsadila 4. místo. Nutno podotknout, že záhadný pokořitel našich kluků Radovan Čech se vyhlášení nezúčastnil a jeho identita je tedy stále záhadná. Vynikající výsledek předvedla i Monička která byla v elitě celkově 2. Další slušné výsledky pak Maruška v D14 6.místo, Adam v H12 5.místo, Hugo v H12 7.místo, Sebík v H14 3.místo, Tomáš Jíra v H16 3.místo, Vojta Semík v H21A 10.místo. Statečně se s tratěmi popral i Přemík (byť v H21C), který po druhé etapě o vteřinu držel 3.místo, ale nároční program PP party neumožnil zaběhnout dobrý výkon i na klasice a celkově skončil na 6.místě.

Část Kamenické výpravy pak zamířila z PP na Kamenicko-Pragovácké soustředění do Chřibské – Krásné pole. Vzhledem k tomu, že se tato lokalita nachází velmi blízko legendárního Nového Boru, již po cestě na soustředění musela jedna osádka vozu natankovat čerstvé palivo Novoborského Nejvícmrtěsuperübertotalsupermeganejlepšího !KEBABU! do svých žil. Ubytování bylo v areálu U Jasanu, kde jsme společně s Řecko-římskými zápasníky a dětmi z dětského domova Duchcov trávili společní čas. O velmi kvalitní dopolední tréninky se postaral Tomland společně s OK Tomem a rozhodně nás nešetřili. Kombotech, klasika, výběhy na kopec a následné downhill okruhy, štafety… Tréninky byly náročné ovšem nad provedením některých jsme jen nechápavě kroutili hlavou. Odpolední program byl pak ve znamení her a výletů. Cyklovýlet do Českého Švýcarka,  Ekosystémy, Veselé štafety, Bike Adventure nebo přátelské mezinárodní fotbalové utkání, které odnesl kapitán týmu Traky zraněním.

Velice nás potěšilo, že ve čtvrtek dorazil dragoun Adamos, který společně s Přemíkem a Cášem (název týmu ‘Bez oběda nejedem’) absolvoval velice (zdůrazňuji) VELICE nároční bike adventure, kdy po skvělé volbě postupu na kontrolu kopce Jedlová v nadmořské výšce 774, zvolili volbu terénem (byť cesta byla jen o několik metrů vedle což jim nějak uniklo) a po několika desítkách metrů se s kolami ocitli v prudkém svahu ve skoro “trojkovém” hustníku, kde se nedalo skoro chodit, natož přenášet kola přes polomy a někteří už se pomalu loučili se životem za bouřlivého smíchu sester Kožinových stojící nad nima na cestě a vrzající lanovce pro kola, o které se původně domnívali, že je blížící se cesta s cyklisty. Ani veselé štafety Praga vs. Kamenice v režii Přemíka nebyly méně kvalitní (i když jako od Fandy nebyly), kde byly změněny mapové značky, obrácen sever a mapa byla zrcadlově a pro jejich tisk se z důvodu nefunkčnosti elektrického proudu v táboře muselo jet s tiskárnou do nedaleké Kebabárny, kdy nám za to, že jsme si dali 3 maxi Kebaby (a jeden malý) s olivami a sýrem navíc nechali tisknou a pro potěšení ostatních hostů se postaral Jirka s kytarou a jeho Kebab song. Nutno podotknout, že u Přemíka tradičně zavládla smůla, kdy zadní vrátka (které mimochodem byly celý týden otevřené) někdo zamkl a klíč snědl, takže se na kontroly za areálem musel oběhnout celý tábor. Veselé štafety nedokončil nikdo, poněvač buď bylo chybně raženo, nebo byla vynechaná kontrola a když už to někdo zvládl oběhnout ve správném pořadí, tak pro změnu nedodržel mapový klíč takže byl taky disk, takže nelze říct kdo je lepší, zda-li Pragovka či Kamenice (My všichni ovšem víme že Kamenice 😉 )

Večery pak byly ve znamení deskových a karetních her (Fantom, Černý Petr, Skrebl, prší a jednou dokonce i Poker), zpívání s Jirkou a jeho kytarou (zatím nejdelší Kebab song v historii – hodina v kuse!) a ve čtvrtek pak táborák a kdy se po Kebab songu značná část lidí domáhala tento ojedinělý požitek zažít na vlastní chuťové buňky při zpáteční cestě. Tradičně nebyla nouze ani o zranění, o které se tentokrát postarala rodina Aschermannů a my jim přejeme brzké uzdravení!!! 🙂

V pátek po závěrečném middlu se ti odvážnější vydali ještě na Cenu Východních Čech, ti méně odvážní a unavení pak do svých domovů. Každopádně soustředění to bylo velmi kvalitní a to hlavně díky pravidelnému přísunu KEBABU!! 🙂