Podzimní sraz OK Kamenice, 15. – 17. 11. 2019, Bukovina – Hrubá Skála

V polovině listopadu se studený, deštivý podzim změnil na pozdní babí léto s ospalým sluníčkem, které v sedm ráno vstávalo a ve čtyři už pomalu hledalo, kde by se mohlo natáhnout a odpočívat ….

Po tři dny jsme v tuto dobu přebývali uprostřed Hruboskalských skalních měst a průchodů v místě, kde se na první pohled zastavil čas. Nebyla tady žádná silnice, obchod ani restaurace, jen lesní cesta, kde se tu a tam objevili turisté. V arboretu Bukovina vedle nás rostly 160-ti leté stromy. Chyběly jen zámecké povozy s koňmi a člověk by zapomněl jak a kde žije a co ho v pondělí čeká ….

Na mapu plnou skalek, kupek, skalních věží a údolíček stačilo jen tu cestu přejít vzít si buzolu a rozběhnout se ….

Ne vždycky to všechno takhle klapne …

Absolvovali jsme čtyři spíše technicky pojaté tréninky protože terén Hruboskalského skalního města k tomu vybízel. Vynechali klasiku, která by při jakékoli koncepci vždy sváděla k obíhání po cestách a houpali jsme se mezi skalkami a skalními průchody ve svazích rozbrázděnými méně či více hlubokými zářezy bočních údolí. Neustále bylo třeba kontrolovat směry náběhů na vybíhající hřbety i zařezávající se údolí protože chyba náběhu na boční tvar je těžko v prvním okamžiku detekovatelná neboť tvary si bývají podobné a sám závodník se v této chvíli stává z vlastního zoufalství často mapařem a to co vidí si raději sám přiřazuje do mapy místo toho aby to racionálně dělal obráceně. Stát pak na jiném hřbetu a vidět kontrolu ve stejné výšce na hřbetu sousedním neznamená běh po rovině ale enormní časovou ztrátu i fyzické vyčerpání pramenící nutnosti překonat nebo oběhnout údolí, které tam prostě je …. Ivetka by o tom asi napsala možná i víc. Další, co si všichni vyzkoušeli, byly mikrovolby mezi relativně blízko umístěnými kontrolami, které zdánlivě nepochopitelně mohou rozhodnout závod i při zdánlivě bezchybném výkonu …. A pak dohledávky. Ve složitějších pasážích, kterých nebylo málo, se bylo potřeba se soustředit ve změti černé barvy na něco výrazného o co se zastavit a zvolit způsob dohledávky, protože náběhy do kolečka bez koncepce „liniové dohledávky“ se ve skalách nemilosrdně trestají ….

Asi vrcholem bylo oběhnutí trati závodu světového poháru 2019 na krátké trati ze stejného místa na Valdštejně i norským reprezentantem Oskarem Stormerem, který sem přiletěl jen proto, aby nikomu z Kamenice na této trati nedal šanci ….

Prostě ještě musíme chvíli trénovat ….

Ale jednou to přijde ….

Tak zase na jaře …

Jo ještě výsledky, ukázky tratí a foto na Valdštejně …

19. 11. 2019, Luboš