Podzimní sraz OK Kamenice 30.11. – 2.12.2018 aneb běhání mezi vlky

Kužel mého světla se konečně zarazil na výrazném pískovcovém bloku …. jo je to on …. takže na směr 150 m …. malá kupa …. fábor …. rychle dál ať to stihnu …. ještě Kraví horu a mažu zpátky. Když dobíhám ke sběrce, kterou chci postavit jako poslední náhle zahlédnu mezi stromy dva páry svítících očí …. asi srnky ….
Viděli nás ale my jsme neviděli je …. dokážou pozorovat a přitom být neviditelní …. vlci …. byli tam s námi ….

Pátek

Nočák byl dlouhý i když tak dlouhý být neměl. Stavitelovi (mě) se vymklo měřítko a v lese byla najednou z desítky patnáctka a z relativně pohodového proběhnutí se stal poctivý noční long s výslednými časy 75-120 minut. Ale dali to všichni. S večeří kuchařky počkali i toho posledního, takže ve výsledku spokojenost

Sobota

Ráno jsme se probudili do bílé pohádky. Po snídaní jsme popojeli do Srní na opakované starty. Mapa Kraví Hora bez cest bez nadsázky evokovala severský les. Bez buzoly a čtení vrstevnicových tvarů to nešlo. Měřítko tentokrát klaplo. Jediná orientačně jednoduchá kontrola byl vrchol Kraví Hory (378 m.n.m.) s nádhernou čedičovou roklí na vrcholu, na kterou se ovšem muselo překonat převýšení 80 m
Odpoledne sprintové štafety v Doksech. Dvoukolově s hromadnými starty. Konečně zápolení v laktátovém tempu. Start i cíl na krabičky byly na Termitu. Vítězí nakonec relativně nejvyrovnanější dvojice, Traky s Eliškou a odvážejí si domů ananas z Lidlu

Večer se vyhlašovalo, předávaly se ananasy a čokolády a pochopitelně se diskutovalo. Rozbory GPS selhaly, signál se na Termitu nekonal

Neděle

Start klasiky pod Malým Bezdězem. Mlha, námraza, prostě zimní pohádka. Čedičový kužel Malého Bezdězu zasypaný sněhem který občas vykoukl z mlhy připomínal Alpskou čtyřtisícovku. Ve sněhu vlčí stopy. A pak dolů do cíle na Termitu. Varianty byly tři 7,5 – 10,3 – 15,7 km. Doběhli všichni, na elitních tratích kralovali Traky s Terkou. Gratulace!

Co závěrem?

Reprezentanti v oddíle jsou příklad, který táhne. Terka Čechová, Kuba Glonek jsou motivací, která se zdá, že začíná působit. Nechci jmenovat nebo někoho vyzdvihovat, ale připadá, že přístup k tréninku u všech, kteří na srazu byli se diametrálně posunul k lepšímu.
Ožily staré legendy,
U těch, kdo se do dospělých chystají, je znát, že už jim nejde o to přijít z lesa s čistým dresem a stále voňavá ale o to se v lese poprat a na posledním postupu v borůvčí do kopce přidat …
Za mě se to povedlo, takže zase na jaře …. a vydržte běhat i přes zimu, když už jsem vás tak pochválil.

Luboš

5. 12. 2018, Luboš

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.