Sprintové mistráky na Jižní Moravě

V pořadí třetím mistrovstvím této sezóny byl sprint pod taktovkou oddílu TJ 1. Spartak Brněnská. Pořadatelé si pro závod vybrali dosud nepoužitý prostor města Jemnice a ukázali, že máme v republice stále zajímavé nenalezené sprintové prostory. Stejně tomu tak bylo i o den později, kdy na sprintové mistrovství navázalo mistrovství sprintově-štafetové v Moravských Budějovicích. A kameničtí závodníci neodešli ani z jednoho závodu bez medailové odměny.

Foto: Petr Kadeřávek

Sprint

Sobotní individuální sprint se zapíše do historie šampionátů jako ten, kdy bylo zřejmě použito nejvíce umělých překážek a labyrintů. Nebo alespoň jako ten, kde to bylo použito v takové míře poprvé. Už při cestě z parkoviště na shromaždiště jsme mohli sledovat totální páskovací chaos v prostoru sportovních hřišť. Podobný pohled nám poté naskytl taky park, kde se nacházel cíl. A při příchodu to trefně okomentoval Limetka slovy “Wow, a lot of mlíko!” Celkově měly tratě hodně se měnící charakter, když vedly spoustou různých typů terénů – parkem, areálem školy, sportovním areálem, zámeckými zahradami, historickým centrem, pěšinami v zalesněném svahu nebo rodinnou zástavbou ve svahu.

MČR sprint – H21

My jsme jako obvykle největší pozornost upírali k hlavním kategoriím, kde jsme měli několik adeptů na nejvyšší umístění. V kategorii žen nám tentorkát startovaly všechny 3 aspirantky na medaili, a tak jsme mohli očekávat velké věci. Nakonec z toho byla bronzová medaile a jedno další umístění v TOP10. Bronzovou medaili si z Jemnice (do Jilemnice) odvezla Anička, pro kterou to byla první medaile z kategorie dospělých a také první medaile v kamenických barvách. A to i přes to, že do závodu nevstoupila nejlépe a na prvních mezičasech výrazně ztrácela. Z třetí desítky průběžných výsledků se však brzo začala prokousávat směrem nahoru a i díky absolutně nejrychlejším časům v posledních minutách závodu si nakonec vyběhla bronz s pouhou vteřinovou ztrátou na stříbro. Lůca naopak začala výborně a před prvním dlouhým postupem se pohybovala na 5. místě. Ten však nezvolila nejlépe, propadla se pořadím dolů a ve zbytku trati se už těžko prokousávala zpět. Podobně jako Anička však měla silný závěr a nakonec ji to stačilo na 10. místo. Terka začala podobně jako Lůca, kdy ji vyšel začátek a pak ztratila na prvním delším postupu. Poté však přidala další obří chybu a když se k tomu přičetlo počínající nachlazení, nestačilo to na lepší než 21. místo.

Foto: Petr Kadeřávek

Podobně jako v ženách, tak i v mužích startovali všichni naši nejlepší. A tak jsme v závodě měli minimálně 5 adeptů, kteří chtěli atakovat umístění v TOP10. Glóňovy ambice byly samozřejmě větší, ale ani letos se mu na vytouženou medaili z domácího sprintu dosáhnout nepovedlo a v Jemnici vybojoval třetí 4. místo v řadě. Glóňa se v mezičasech po celý závod pohyboval mezi nejlepšími, ale 3 horší volby na cca 10 vteřin byly příliš a nakonec mu na bronzovou medaili scházely 4 vteřiny. Naopak spokojený po závodě mohl být Gajdič, který po týdenní odmlce opět předvedl kvalitní výkon a přidal do sbírky další umístění v TOP10 z českých mistráků. Po stabilním výkonu během celého závodu si odvezl právě 10. místo. Dost podobný výkon předvedl i Víťa, který si tak výrazně vylepšil náladu po nepostupu v KO sprintu a na 11. místě zaostal pouhou jednu vteřinu za Honzou. Dalším ambiciózním mužům už se tolik nedařilo. Ota i Limetka doplatili na nepříliš viditelnou branku z parku cestou na 2. kontrolu a ztratili tam obří množství času. Limetka k tomu přidal jeden nezkontrolovaný kód kontroly a byl tak DISK, Ota měl sice ražení v pořádku, ale po chybě už se moc posunout nedokázal a skončil v závěru výsledkové listiny. Na pěkné 23. místo se naopak vyšvihl Séba.

Foto: Jiří Čech

Mezi mladými se mohlo nejvíce čekat od Martina, který ale dává hlasitě najevo svůj negativní postoj ke sprintům, a tak by se jeho 7. místo v juniorech dalo považovat za slušný úspěch. Hodně pěkný a stabilní výkon bez chyb pak předvedla Terka ve starších dorostenkách, která si doběhla pro 11. místo a zaznamenala tak jeden ze svých nejlepších mistrovských výsledků. Zbylé dorostenky se nevyvarovaly chybám a sbíraly tak hlavně zkušenosti pro příští závody, což platilo především pro Sáru startující na svém prvním mistrovství.

Foto: Jiří Čech

Sprintové štafety

Druhý den už pořadatelé s mlíkem výrazně pošetřili. Přesto se našlo jedno přemlíkované hřiště viditelné z karantény, kam ale nakonec zavítali pouze muži během štafet dospělých. Jak už je u nás zvykem, stále nám chybí dorostenci, a tak jsme nebyli schopni postavit dorosteneckou štafetu. Dorostenky (a nakonec nejenom dorostenky) tak lepily díry ve štafetách dospělých. Do těch už po sobotě nenastoupila Terka, která se odjela léčit domů, a tak jsme byli rádi za operativní přijezd rodiny Mišekových, která poskytla rovnou 3 ze 6 závodnic. V áčkové sestavě pak předem jasnou trojici Anička-Lůca-Glóňa doplnil Gajdič, který si o místo řekl výbornými výsledky na individuálních sprintových mistrovstvích.

MČR sprintové štafety – DH21, 2./3. úsek

Svého oblíbeného prvního úseku se zhostila Anička a od začátku se vše odvíjelo podle představ. Brzo se dokázala od hlavního balíku odpojit společně s rozbíhačkou Turnova a i přes chyby obou závodnic si dokázaly vytvořit menší odstup na ostatní. Na druhém úseku běžel Gajdič, kterému nohy nešly tak dobře, jako v individuálních závodech, ale i přesto se dokázal dostat přes Turnov a udržet za sebou zbylé vlčáky a vyslal tak Glóňu do třetího úseku v luxusní pozici. Glóňovi se dlouho dařilo střežit první místo, zezadu se na něj však postupně začaly tlačit štafety Luhačovic a Pardubic a na průběhu už Gloňovi dýchali na záda. Tomu se pak nepodařilo zvolit ideální postup na první kontrolu v pytlíku a propadl se na třetí místo se značným odstupem. Ten si Lůca na posledním úseku dlouho udržovala, měla holky před sebou na dohled, ale přiblížit se k nim už nedokázala a doběhla tak pro obhajobu bronzové medaile v mírně obměněné sestavě. Zatímco Glóňa s Lůcou byli u bronzu i v loňském roce, pro Aničku to byl první týmový úspěch v Kamenici a Gajdič si konečně poprvé sáhl na dospělou medaili, když už ji měl na dosah při nešťastně disknutých sprintovkách v roce 2020.

Foto: Jiří Čech

Výborný výkon předvedla i béčková štafeta, která si na obou holčičích úsecích musela vystačit s dorostenkami. Nebojácně to rozběhla Terka, která navázala na dobrý sobotní výkon a předávala v kontaktu s dalšími štafetami. Skvěle pak zaběhli oba kluci, kdy Limetka měl dokonce 2. nejlepší čas na úseku, Víťa pak 6. a v součtu klučičích časů šli na vteřinu stejně jako naše áčková štafeta. Po Víťově třetím úseku se tak štafeta posunula na 8. místo v kontaktu se štafetami bojujícími o TOP6. Tady si musíme lehce postesknout nad Terčinou absencí, ale to je sport a tak naše béčko na posledním úseku zachraňovala Kačenka. Na nejlepší očekávaně nestačila, ale i tak se s tratí poprala se ctí a béčkové štafetě doběhla pro 20. místo. Céčková štafeta byla nakonec ráda, že nastoupila v kompletním složení a zaslouží se poděkovat holkám, že do toho šly, nastoupily a zabojovaly. A díky pěkným výkonům kluků se nakonec podařilo připsat pár skalpů.

Foto: Jiří Čech

Příští rok se pořadatelství tohohle dvojboje ujmeme my a bude zajímavé sledovat, jak se nám na “domácí” půdě podaří navázat na tyto pěkné výsledky. Především pro sprintovou štafetu to bude velká výzva ukázat, že dokáže udělat výsledky i bez Glóni, který se chopí stavitelské taktovky a pro příští rok tuhle disciplínu vynechá.

Foto: Petr Kadeřávek

14. 9. 2024, Glóňa