Tomáš Vaníček společně s několika kamarády uspořádal další ze seriálu netradičních závodů Pražské zimní ligy, SMIK na dlouhé trati. (Co je SMIK? „SMIK je závod podobný skorelaufu, tj. druhu orientačního běhu, při kterém je úkolem závodníka proběhnout v časovém limitu co nejvíce kontrol zakreslených v mapě, přičemž pořadí kontrol není určeno. Ve SMIKu je situace těžší tím, že kontroly nejsou stále na jednom místě, ale migrují. Jejich pohyb mezi jednotlivými stanovišti se řídí jízdním řádem.“ – převzato ze stránek SMIKu.) Ve vysvětlení co je to SMIK by pro letošní Velkou cenu mělo být dopsáno, že situace bude ztížena tím, že v lese bude 10 cm prašanu. V lese bylo krásně, ale sníh ovlivnil možnosti volby postupu, jelikož dost zpomaloval pohyb.
Závod se běžel na mapě Bouchalka, která se nachází kousek od Zbiroha za účasti zhruba čtyřicítky závodníků. Po doběhu dokonce došlo na vyhlášení výsledků, kde vítězové ženské i mužské kategorie dostali chutnou večeři (rybu). Moc pěkná akce, pro příště rozhodně doporučuji!
Několik odlišnosti oproti Mistrovství světa:
- každý závodník si kontroly na mapu obkreslil ze vzoru
- popisy závodník dostal až pět minut před startem
- všechny kontroly byly ohodnoceny shodně, tedy 1 bodem
- kontroly nebyly klasické lampiony s kleštěmi, ale jen lidé (ti zároveň i závodníkům „štípali“ průkazku)
- kontroly byly na svém stanovišti jen 5 minut
- časový limit byl 105 minut
- po lese běhaly lišky 🙂