V den státního svátku, ve středu 8. května, se v Prostějově konal druhý ročník MČR v KO sprintu. Rozhodně stojí za připomenutí, že z loňské premiéry v Písku jsme si zásluhou holek odvezli moc pěkné výsledky. Terka se dokonce stala premiérovou mistryní ČR v KO sprintu a zahanbit se nenechala ani Lůca, která ve finále brala pěkné 4. místo. Naopak kluci loni brány finále nerozrazili a trio Víťan, Martin i Glóňa skončili v semifinále. Letos se však karty promíchaly a byli to kluci, kteří drželi kamenické barvy vysoko v boji o medaile.

FOTO: Jiří Čech

Kvalifikace

Nelítostný boj o každé postupové místo představila už dopolední kvalifikace odehrávající se mimo prostějovské centrum v kulisách sídliště, areálu školy a školky a závěrečného doběhu v parku. Pořadatelé připravili tratě odpovídající kvality a bylo třeba předvádět od prvního kola dobré orienťácké výkony. Na startu kvalifikace jsme nakonec měli celkem 10 závodníků – 3 ženy a 7 mužů.

Všechny naše ženy se shodou náhod sešly ve stejném rozběhu. Naše favoritky Lucka a Terka propluly v pravděpodobně nejtěžším kvalifikačním rozběhu do semifinále z 4. respektive 5. místa s celkem malou ztrátou na vítězku. Za branami postupu do semifinále zůstala Káťa.

Narozdíl od našich žen, kluci byli rovnoměrně rozmístěni ve všech rozbězích. Po velmi dobrém výkonu se z nepříjemného áčkového rozběhu prokousal do semifinále Honza. Jenom pro představu, 7. nepostupující ztratil na vítězného Tomáše Křivdu pouze 24 vteřin. Fyzicky to nechutnalo Trejkymu (který po závodě odhalil boreliózu) a do dalších kol se neprobojoval ani Adamos. V béčkovém rozběhu nenechal nic náhodě Glóňa a postoupil s přehledem z druhého místa s minimální ztrátou. Naopak na postup to o kousek nedalo Víťanovi, který tak bohužel nenavázal na loňský postup do semifinále. V posledním rozběhu předvedl výborný výkon Ota, jeho čas by stačil na postupové 4. místo, jenže si v průběhu trati spletl pořadí kontrol a byť si trať nijak nezkrátil, ve výsledcích u něj svítil nelítostný DISK. Do dalších bojů se z tohoto rozběhu neprobojoval ani Séba.

FOTO: Jiří Čech

Semifinále

Tratě semifinále byly koncipovány jako dva farstované okruhy s výměnou mapy během průběhu arénou. Pro diváky v aréně atraktivní koncept, při pohledu do mapy ale poměrně jednoduchá atletická záležitost nemající s orienťákem mnoho společného. Opět se ale ukázalo, že při hromadném startu v maximální rychlosti se dají dělat chyby i na jednoduchých tratích. V tomto případě to vyústilo v poměrně velké množství disknutých závodníků z důvodu oražení špatné kontroly.

První se na trať vydaly ženy a hned v prvním semifinálovém rozběhu jsme měli Lucku. Ta se do závodu vrhla po hlavě a při postupu na první kontrolu udávala tempo. Při postupu zpět do arény ale zvolila horší volbu, přidala k tomu pár zaváhání v parku a na fyzicky skvěle disponované soupeřky nestačila. Nakonec z toho bylo 5. místo ve svém rozběhu. V posledním rozběhu pak nastoupila obhájkyně titulu Terka, které se ale dařilo ještě méně, udělala obří chybu hned při postupu na první kontrolu a do konce závodu se už nezvládla odpoutat od posledního 6. místa.

Neúspěch holek pak dokázali vykompenzovat kluci. V prvním semifinálovém rozběhu si pro suverénní postup doběhl Glóňa, když po celou trať sekundoval Tomášovi Křivdovi a společně si už v první půlce trati vybudovali bezpečný náskok. V posledním semifinálovém rozběhu pak startoval Gajdič. Papírově nejvyrovnanější semifinále nabídlo mnoho zvratů. Zpestřením byl pokus o finiš už během průběhu do druhého kola, z kterého se Gajdič oklepal lépe než soupeři a nakonec díky lepší volbě na sběrku doběhl jako druhý. Po dodatečné diskvalifikaci soupeřů z toho nakonec byl trošku překvapivý postup z prvního místa.

FOTO: Jiří Čech

Finále

Třetí závod a třetí typ prostoru a závodu. Tentokrát se už neběželo do parku, ale zůstalo se v uličkách centra města. Navíc se využily areály kostela a školy. Jako rozdělovací metoda byla použitá takzvaná self-choise, kdy si každý ze závodníků vybral ze tří variant části trati. Toto rozdělení tentokrát bylo poměrně krátké, vyrovnané a nacházelo se až v samém závěru trati a na výsledky nemělo příliš velký vliv.

Po holčičím finále, které se tentokrát obešlo bez naší účasti se v branách mužského finále sešla naše dvojice Glóňa-Gajdič. Glóňa jako jeden z velkých adeptů na medaili nezahálel a od první kontroly nasadil ke zběsilému úprku. Během prvních 4 kontrol dokázal celý vlak 6 závodníků natáhnout a zdálo se, že by jeho taktika mohla slavit úspěch. Osudným se mu však stal náběh do areálu kostela, kdy přehlédl malé schody vedoucí z mostu a vyrazil do obrovské chyby, která ho nakonec stála půl minuty. V extrémně krátkém a rychlém závodě to znamenalo konec veškerých šancí na medaili. Přesto Glóna nesložil zbraně a dokázal se dotáhnout do skupinky bojující o čtvrté místo, kde tempo diktoval Gajdič. Rozdíly při náběhu do arény nebyly velké, ale ukázalo se, že více sil zbylo Gajdičovi a doběhl si tak pro výborné 4. místo. Hned za ním finišoval Glóňa, u kterého se ale později ukázalo, že nemá ražení v pořádku a zbylo tak na něj oficiální 6. místo v rámci MČR v KO sprintu.

FOTO: Jiří Čech

Opět se ukázalo, jak je tato disciplína nevyzpytatelná a že máme závodníky, kteří mohou bojovat o nejvyšší příčky. Už teď můžeme být zvědavi, co nám připraví pořadatelé ze Severky Šumperk příští rok. A můžeme očekávat velké věci – stavitelem bude sám první vítěz KO sprintu v rámci Světového Poháru – Vojta Král.