Česká republika zavítala letos netradičně na Juniorský Evropský Šampionát (= JEC), tentokrát do vesničky Le Bessat na jihu francouzského středohoří. Konkrétně se jednalo o český juniorský výběr a výběr staršího dorostu. Celkový počet účastníků byl stanoven na 14, z čehož byli 2 koučové, 4  D18,  2 D20, 3 H18, 3 H20. KAMeničtí zástupci na JECu byla Kája Bořánková a já.

Ve středu večer jsme nastoupili v Praze do aut a jelo se vstříc zatím mojí nejprestižnější orienťáckou akcí. Přenocovali jsme v hotelu Kolowrat na Šumavě, kde byl čas na první poklábosení a pak především na spánek. Ráno po snídani jsme vyjeli, přičemž ve francouzské Le Bessat jsme měli být někdy okolo 16té hodiny. Jak to tak bývá, 5ti hodinové zpoždění nebylo zdaleka to nejhorší co nás mohlo potkat a my jsme byli aspoň rádi, že jsme stihli večeři. Páteční ráno slibovalo první závod – sprint. Start byl naštěstí až v 16:45 a tak jsme si mohli dát výklus či rovinky na blízké ukázkové mapě pro long a štafety, ba dokonce jsme si mohli volně procházet vesnici Le Bessat – prostor sprintu. Čas plynul a po kvalitním rozběhávání jsme všichni postupně vystartovali. Nejlépe zaběhla Káťa Chromá, která obsadila stříbrnou příčku, já jsem doběhl 26. a Kája 34.. Dovnitř nás poté zahnala bouřka, která stížila závod později startujícím. Večer následovaly diskuze o nadcházejícím programu, nechybělo samozřejmě zhodnocení výkonů. Následoval long, který se uskutečnil v horském terénu cca 1200 m. n. m. nedaleko naší základny v Le Bessat. Z naší výpravy zaběhl nejlépe Marek Minář, který obsadil v kategorii H20 4. místo. Kája obsadila 22. místo, já 47. – mám nové poučení – pozor na nové boty!! Nové boty ještě napevno dotažené mi v těžko běhatelném terénu udělaly ze závodu pravé peklo – bolest vedla k chybám a pomalejšímu běhu. Tak nedělejte stejnou blbost, jako jsem udělal já 🙂 Odpoledne se zájemci vydali do blízkého St. Etienne. Poslední závodní den – neděle, přinesla vskutku parádní počasí – asi 5°C, déšť, a mlha, která by se dala krájet. Já jsem rozbíhal naše Béčko, které nakonec skončilo 15. a Kája Áčko, které ovšem skončilo těsně za Béčkem 9. Naše Áčko skončilo 8.. Výsledky jsou zde. Kvůli kanálnímu počasí, které bylo všude kolem, jsme ani nečekali na vyhlášení a odjeli jsme tak rychle, jak to jen šlo, do Mekáče (a pak domů). Protože tam prý týden předtím, jak jsme se dozvěděli, i sněžilo, tak jsme nakonec nebrečeli. Zpáteční cesta, doprovázena panem Závišem, celkem utekla a už o půlnoci jsme byli zpátky v Praze. Já i Kája jsme nakonec měli odvoz až domů 🙂 !

Výsledkově to sice nebylo úplně vončo, ale zkušeností jsme si každý určitě mnoho odvezl. Myslím, že to byla vydařená akce a třeba bude zase něco v budoucnu a doufám že už nejen s námi!

-krabby