Program nominačních závodů na JWOC (Juniorské mistrovství světa v ob) sliboval náročné závody, nicméně že podobně náročná bude i cesta do míst konání nikdo netušil.

DAY 1 (čtvrtek)

KAMenická výprava měla sraz již krátce po úderu poledne, abychom se pohodlně stihli dopravit na dálný východ. Někdo bohužel nepochopil, a tak čekal dlouho a čekal dál, protože času bylo dost, za ostatní posíláme žluté pozdravy 🙂 . Následovala hodinová pauzička u pana Čunka, a pak už vrchol našeho tripu do Lidečka. To byla ovšem past, tak řečeno past na Pražáky! Vystoupili jsme uprostřed divočiny, kde kromě kolejí a silnice v údolí nic nebylo. Nastává ten pravý survivor “Důvěřuj buzole”, jdeme na sever. Po překonání železničního koridoru, bláta a lesa jsme se octli na silnici, stále držíme směr sever a štrádujeme si to jistým krokem “k motorestu”. Když po kilometru nic, hledáme chybu a objevujeme past v podobě dvou stanic Lidečko (uprostřed ničeho, nejbližší domek tak tři kiláky na druhé straně údolí nad silnicí) a Lidečko-ves (stanice překvapivě uprostřed vesnice – odtamtud ten 1km na sever). Cestou nás naštěstí mine Flinč a bere nám zavazadla, přicházíme vysmátí lehkým krokem za smíchu ostatních.

DAY 2 (pátek)

Po vzoru Kája: MČR sprint jsou k snídani mmj. párky. Pak už následuje postupný odjezd na první nominační závod – middle. Les má být velmi podobný Závoře (JMS 2013), skály, náletové hustníčky, témeř neprolezitelná buš, rychlé pasáže. Očekávání se vyplní, tratě jsou velmi náročné. Z KAMenických borců boduje jen Mája 4. místem a Cáš 6. místem. Někteří raději vymetají zadní příčky (les je prostě tak krásný, že i 5 minut na prohlídku je málo, lepší je věnovat prohlídce alespoň 10 nebo ještě víc?…). Odpoledne následuje přesun do dalšího dějiště, tentokrát bez pasti, protože nás radši veze šéftrenér osobně.

Ubytování v POHODĚ, kvůli pozdnímu příjezdu získáváme ten nejlepší pokoj – je sice největší ale zároveň tak trošku sklad, ale to nás zvyklé na tělocvičnu nemůže zaskočit. Večer věnujeme požírání všeho, co je v dosahu (energie na sobotní klasiku) a rozborům návrhů tratí klasiky, po kterých většina odchází zděšena raději spát.

DAY 3 (sobota)

Sobota se tváří tepleji než předcházející dny a start klasiky se neúprosně blíží. Parametry v pokynech a na popisech se docela liší +90výškových metrů u W20 tj. 6,8km a 430m, ale co se dá dělat a hurá do lesa. Jednička je ťukačka a následuje dlouhý postup – nejrychlejší kluci jdou nekompromisně na Silda, většina holek radši obíhá. Dál je to zbytečné popisovat, až se zveřejní mapy přidáme je i s postupy (v týdnu běží stejné nominačky i finská repre, proto mapy, mezičasy a konečné výsledky zatím nejsou k dispozici). A co s načatým odpolednem, když prší? V posteli se poladí na poslední závod nejlépe!

DAY 4 (neděle)

Posledním závodech, ve kterém se udělují nominační body je hromadný start, juniorky jdou dva farstované okruhy, junioři si navíc na závěr přidají ještě společný úsek. Vlhkost vzduchu stoupá, mapa se zelení, START! Pořadí se neustále mění, tratě jsou zajímavě namotané a kontroly záludně poschovávané, nikdo z naší partičky bohužel neboduje.

Trip zpět bohužel není tak libózní, protože žlutí prostě nejezdí na písknutí. 🙁 Ale do Kolína nás ještě pustili a metro taky jelo. 🙂

Nominace: zatím tam nikdo z KAM není a jestli nebude chyba v matrixu tak ani nebude, ale 

W20: Venda Horčičková, Lenka Knapová, Markéta Tesařová a Kateřina Chromá a M20: Maroš Schuster, Adam Chloupek, Marek Minář a Michal Hubáček

Závěrečný ceremoniál se odehraje naživo od 1.7. v okolí Hradce Králové.

Další fotky zde