Poslední dubnový víkend se v Norsku uskutečnilo první kolo letošního světového poháru. Nezvykle brzký termín prvního kola s kombinací s pořadatelem ze severu vyvolával od začátku otazníky ohledně počasí v době závodů. Pár dní před závodem to vypadalo, že závodům hrozí zrušení, na samotné závody se však počasí umoudřilo a tak si závodníci mohli plně užít tratě ve skandinávském terénu. V české výpravě, která čítala celkem 14 závodníků, se nacházely také 2 kamenické želízka. Výkony v nominačních závodech si nominaci vyběhli Terka s Glóňou. Ani na severu v mezinárodní konkurenci nezklamali a předvedli solidní výkony, které jim vždy stačily na umístění mezi 49. a 57. místem.

Česká reprezentace dorazila na místo s předstihem několika dní. Na pražském letišti se sešla v pondělí brzo ráno, tedy hned po pro nás velice úspěšné trojkombinaci. V plánu bylo během 3 dnů před závody trošku oprášit mapovou techniku, která je ve Skandinávii přece jen trošku odlišná. Zatímco Glóňa v Norsku strávil už týden před trojkombinací a dovolil si v pondělí dát odpočinek po českých závodech, Terka vyrazila hned na pondělní odpolední trénink do deště. Všichni se vrátili promočení a zmrzlí na kost, to však ještě netušili co je čeká v úterý. V plánu byly 2 tréninky, dopolední se zaměřením na middle, odpolední zase na long. Na ten však už nedošlo. Během deštivé noci se rozvodnily všechny řeky a potoky v okolí, v bažinách se několikanásobně zvýšil objem vody a aby toho nebylo málo, tak ráno začalo sněžit. Jedny z nejextrémnějších podmínek, které se při tréninku dají zažít dost snížily přínos dopoledního tréninku a mnoho závodníku si jej výrazně zkrátilo. Odpoledne už všichni jen nevěřícně koukali z oken vytopené klubovny a přemýšleli nad pravděpodobností, že čtvrteční klasika bude zrušena. Počasí se však umoudřilo, vysvitlo sluníčko, voda zázračně odtekla a tak všem po středečním tréninku na klasiku bylo všem jasné, že závody budou.

Běžně malá bažinka, teď…

Ve čtvrtek na řadu přišel první závod – klasika. Poprvé s novými směrnými časy, které znamenaly výrazné prodloužení klasiky pro ženy a lehké zkrácení pro muže. Parametry byly docela dlouhé a tak se dal čekat dost rychlý závod. Muže čekalo 15 km a 660 m převýšení, ženy pak 12 km a 560 m převýšení. Startovní pole čítalo přes 120 mužů a 100 žen a celá startovní procedura se protáhla na docela dlouhou dobu. Ti papírově nejsilnější tak v karanténě trávili i 5 hodin. To neplatilo o naší dvojici, která se na trať vydala docela brzo, na trati se několikrát potkali a do cíle doběhli v rozmezí jedné minuty. O něco dříve se do lesa vydala Terka, která nechytila začátek závodu, udělala chybu hned na jedničku, vzala horší volbu na dvojku a byla následně doběhnutá Ukrajinkou, které se nezbavila až do cíle. Špatný začátek ji však nezlomil a Terka se začala postupně posouvat pořadím vzhůru. Po 107 minutách to nakonec znamenalo konečné 57. místo. Vítězkou ženské kategorie se stala největší favoritka Tove Alexandersson, která ale měla v závodě celkem hodnotnou soupeřku. Po 82 minutách skončila na druhém místě Sara Hagström se ztrátou necelé minuty. Na třetím místě skončila domácí Marie Olaussen se ztrátou necelých 5 minut. Našim nejlepším ženám se moc nedařilo, kdy nejlepší z nich byla Venda Horčičková na 29. místě. Glóňa startoval jako jeden z prvních mezi muži a kolem něj se to hemžilo závodníky z orienťácky slabších zemí. Na rozdíl od Terky si pohlídal první kontroly, dostal se do dobrého flow a při dlouhém postupu na K7 využil stavitelovu nabídku a vzal dlouhou obíhačku po cestě. 6. nejrychlejším mezičasem na nejdelším postupu se posunul průběžně do čela na prvním mezičase, kde patřil k nejlepším téměř do konce. Průběžné 23. místo po 33 minutách sice neudržel a postupně se každou kontrolou propadal, stabilním výkonem bez větších chyb se však stále držel na dostřel bodů do SP (40. místo). 3 kontroly před cílem si ale nepohlídal kontrolu v rozplizlém semiopenu, ztratil tam přibližně 2 minuty, což znamenalo propad pořadím. Do cíle i přesto po 103 minutách dorazil na průběžném prvním místě, užil si chvilku slávu při rozhovorech a nakonec se spokojil s 49. místem. Boj o vítězství v mužské kategorii byl neuvěřitelně vyrovnaný, kdy se nejlepší trio po 98 minutách vměstnalo do 9 sekund. Nejlepší byl domácí Kasper Fosser, za ním se seřadili dva Švédové, druhý se ztrátou 3 vteřin byl Emil Svensk, třetí pak Martin Regborn. Nejlepší z našich byl 26. Tomáš Křivda.

Po pátečním volném dni následoval sobotní middle. Běželo se ze stejné arény, kde byl i start. Tratě se podle parametrů čekaly mnohem kopcovitější než tomu bylo u klasiky. Muže čekalo 5,8 km a 335 m převýšení. Pro ženy to bylo 4,8 km a 295 m převýšení. Charakter terénu se ale příliš nezměnil, stále se běželo v dobře průběžném lese s velkou viditelností a tak tratě nebyly tak technicky náročné, jako tomu bývá ve Skandinávii obvykle. Celkově se nedělalo moc chyb a závody tak byly extrémně vyrovnané. Z naší dvojice tentokrát do lesa první vyrazil Glóňa. Stejně jako na klasice se mu do závodu podařilo vletět s jistotou a první kontroly si s přehledem pohlídal. Poměrně brzy doběhl před ním startujícího Maďara a Poláka a vzdoroval za ním startujícímu Finovi. Perfektně rozběhnutý závod se mu ale ani tentokrát nepodařilo dovést až do konce, když 3 kontroly před cílem hloupě vyběhl na špatný kopec a ztratil přibližně minutu a půl, což ve výsledku znamenalo asi 10 míst v pořadí. Zároveň ho v chybě minul za ním startující Fin a tak se Glóňa po doběhu zařadil na průběžné druhé místo s 3 minutovou ztrátou právě na tohoto Fina. Celková ztráta nakonec vyrostla na 7 minut na opět vítězného Kaspera Fossera, což stačilo na 56. místo. Se ztrátou 16 vteřin skončil druhý Matthias Kyburz, třetí s půlminutovou ztrátou byl Gustav Bergman. Nejlepší český výsledek celého svěťáku zaznamenal 16. Tomáš Křivda. Terka stejně jako při klasice udělala nějaké chybky na začátku a ve zbytku závodu musela výsledek zachraňovat. Stejně jako na klasice se jí to povedlo a postupně stoupala vzhůru. Nakonec vystoupala o 3 příčky výše než na klasice a obsadila 54. místo se ztrátou 9 a půl minuty na tentokrát vítěznou Saru Hagström. Ta dokázala v těsném souboji předčít největší favoritku Tove Alexandersson o 10 vteřin a vrátila ji porážku z klasiky. Třetí skončila s odstupem 51 vteřin Natalia Gemperle, která nově reprezentuje Švýcarsko. Nejlepší naší závodnicí byla Denisa Kosová, která uzavřela elitní dvacítku.

V neděli pak celý program svěťáků uzavřely štafety. Opět ze stejné arény a v prostoru, kde už všichni několikrát byli. Tratě byly o něco málo kratší než middle, ale s výrazně nižším převýšením. Glóňa dostal na starost poslední úsek béčkové štafety, kdy před ním běželi Martin Roudný a Miloš Nykodým. Martin rozběhl štafetu výborně, Miloš pak trošičku ztratil a Glóňu vyslal do závodu ve společnosti finského céčka. Glóňa se s Finem moc nerozděloval, dokonce měli všechny farsty společné a postupně spolu mířili vstříc cíli, aniž by potkali kohokoliv jiného. Na závěrečný souboj nakonec nedošlo, jelikož Glóňa při pokusu Finovi utéct udělal chybu a nakonec musel ještě úspěšně odolávat tlaku Estonce Silda. Pro české béčko to nakonec znamenalo 17. místo v cíli. Vítězství si z posledního závodu odnesli Švédové v sestavě Martin Regborn, Emil Svensk a Gustav Bergman, který na posledním úseku nechal za sebou všechny své soky a doběhl s náskokem 12 vteřin před další trojicí. Tam měl v závěrečném finiši nejvíce sil Fin Kirmula, třetí skončilo norské béčko. Naše áčková štafeta se celou dobu pohybovala v druhém balíku a nakonec doběhla na 9. místě (5. místě v redukovaném pořadí). Terka dostala po prvním úseku Elišky Sieglové předáno na 25. místě. Většinu úseku absolvovala sama snahou dotáhnout balík před sebou, který chvilkama viděla, ale přes menší chybky se jí to nepovedlo. I přes to české béčko vytáhla o 4 místa nahoru a finišmenka Míša Dittrichová 21. místo už udržela. Také v ženách byl boj o čelo vyrovnaný až do posledního kopce, kde měla nejvíce sil Švédka Lisa Risby běžící za švédské béčko a doběhla tak pro překvapivé první místo (společně s ní běžely Karolin Ohlsson a Elin Mansson). Za ní doběhly během půlminuty další 2 štafety, nejdříve to byla Švýcarka Simona Aebersold, kousek za ní pak Norka Andrine Benjaminsen. České ženy podobně jako muži bojovaly v druhém balíku a zdravotně silně indisponovaná Terka Janošíková nakonec silou vůle vybojovala pěkné 10. místo (6. místo v redukovaném pořadí).

První kolo světového poháru je minulostí a my už vyhlížíme to následující, které bude v srpnu v České Lípě. Mezitím se ale ještě odehraje Mistrovství světa ve Švýcarsku. Už teď víme, že bude bez Glóni, u Terky ale visí nadějný otazník. Minimálně výkony zde v Norsku si řekla o pozornost a není vyloučené, že ji uvidíme i ve Švýcarsku. Tak držte palce a plánujte fandění při dalším kole Světového poháru v Česku!