Sprintový double úspěch

Po dvou letech se náš oddíl zhostil opět pořádání celostátních závodů, po čtyřech letech to byla dokonce opět ta úroveň nejvyšší – Mistrovství ČR. Tentokrát jsme zabrouzdali do sprintových vod a pro nejlepší závodníky v republice připravili sprintový dvojboj – sobotní sprint v Benešově a nedělní sprintové štafety v Buštěhradě. S pořádacími zkušenostmi z minulých let jsme nezaváhali, podali zkušený pořadatelský výkon bez větších chyb a v cíli jsme mohli přijímat gratulace spokojených závodníků. Úspěch číslo 1 – ten hlavní, o který tenhle víkend šlo. Mimo to se ale naši nejlepší závodníci postavili do startovní brány a bojovali o mistrovské medaile. A Glóňa v hlavní kategorii mužů předvedl bezchybný výkon, nedal soupeřům šanci a nejrychlejším časem navázal na svůj první mistrovský titul z roku 2020. 7 měsíců po zlatém longu Lůcy jsme tak v oddíle mohli slavit další obří úspěch na české mistrovské scéně. Úspěch číslo 2 tohoto víkendu.

Foto: Jiří Čech

Sprint Benešov

Pro sprint jsme zvolili centrum Benešova a jeho přilehlé okolí, které jsme měli vyhlídnuté pro větší pořádání už delší dobu. Stavby tratí v možná ne úplně nejzajímavějším prostoru se zhostil Adamos a ve spolupráci s Martinem (HR) vykouzlil extrémně nápadité a náročné tratě – ostatně přesně takové, jaké od něj všichni závodníci čekali. Množství švábů, umělých překážek a uměle vytvořených zakázaných prostorů vytvořilo z obyčejného města neobyčejně zajímavý prostor, u kterého navíc většina ocenila, že to tak akorát zůstalo na hraně férovosti.

Foto: Jiří Čech

Pro mapový start byl vybrán fotogenický kus zříceniny minoritského kláštera, aby následně tratě hned po startu zavítaly do nejzáludnější části trati – do areálu školky, domova důchodců a Villaniho parku. Následně se závodníci zajímavým dlouhým postupem přesunuli do sídliště s víceúrovňovými garážemi, které dodaly tratím šmrnc. Hlavním středobodem závodu se pak stalo úzké centrum města s pasážemi, které si v hlavních kategoriích vysloužilo i mapotočku. Závěr trati pak obstaral dlouhý a relativně vyrovnaný dlouhý postup směrem k cílové aréně, po kterém už následovalo pouze posledních pár kontrol v areálu bazénu a další školky. Suma sumárum, tak akorát dlouhá trať, na které se vystřídalo několik typů terénu, což přidalo závodu na výjimečnosti.

Trať H21

V hlavní kategorii mužů kvůli zranění chyběl největší favorit a suverén posledních let – Tomáš Křivda a za jednoho z hlavních aspirantů na uvolněný trůn byl Glóňa. Pro něj to byl hlavní závod jarní sezóny, na který se dokázal skvěle připravit a od první kontroly vládl průběžným výsledkům. V cíli se jeho náskok vyšplhal na konečných 29 vteřin a po pěti letech se opět stal mistrem ČR ve sprintu. Tento výkon navíc pro Glóňu znamenal nominaci na Světové hry (tzv. olympiáda neolympijských sportů), které budou v čínském Chengdu. Největší globální sportovní akce se uskuteční na začátku srpna a konkrétně orientační běh bude na programu od 8. do 11. srpna (middle, sprint a sprintové štafety).

Foto: Jiří Čech

Z dalších našich mužů na startu se nejvíce dařilo Otovi, který předvedl stabilní výkon s rychlým začátkem a s dvouminutovou ztrátou uzavřel elitní desítku. Několik chyb na trati naopak vysekl Víťan, pro kterého mohlo být 17. místo lehkým zklamáním. Druhou desítku pak uzavřel po solidním výkonu Martin. Oba na vítěze ztratili něco okolo dvou a půl minut. Posledním kamenickým mužem ve finále pak byl Honza, kterému se povedlo udělat obří chybu už na první kontrolu, načež velice nezdařený výkon podpořil vynechanou kontrolou a ve výsledcích tak nakonec vůbec nefiguroval.

Foto: Jiří Čech

Na startovní čáře ženského závodu jsme pak měli čtyři zástupkyně. Na loňské stříbro Aničky sice žádná z nich nenavázala, všechny se ale se ztrátou minuty dvacet až dvou minut dvacet vešly do elitní dvacítky. Nejlepší nakonec byla možná trošku překvapivě Terka, která se dokázala vrátit do své dřívější formy a obsadila 7. místo. Pár vteřin za ní skočila Lůca připravující se především na lesní část jarní sezóny a uzavřela elitní desítku. O dalších dvacet vteřin zpět pak byla obhájkyně bronzu, Anička, která neměla svůj ideální den a nevyhnula se několika zmatkům, které ji stály cenné vteřiny. Kdo však svůj den měl byla Eliška, která zvládla proletět skvěle úvodní technickou pasáž a konečným 20. místem si vyběhla jeden ze svých nejcennějších výsledků.

Foto: Dan Dvořáček

Do závodu se pak vydaly ještě naše mladší a starší dorostenky, které si zvládly vyběhnout právo startu. Nejvíce se dařilo Terce v kategorii starších dorostenek, které evidentně sedla technická trať a vyšvihla se na pěkné 13. místo. Marta na nejrychlejší ztratila o minutu a půl více a ve výsledcích byla na konci čtvrté desítky. Až v páté a šesté desítce pak skončily naše prvoroční mladší dorostenky, pro které se jednalo především o zisk prvních větších zkušeností. Žádná z nich se nedokázala vyvarovat větších chyb a nejlépe nakonec dopadla Lucka.

Foto: Petr Kadeřávek

Sprintové štafety Buštěhrad

Buštěhrad, město ve kterém jsme při oblastním žebříčku v roce 2015 ukázali, že sprint nemusí být jen tupé běhání po sídlišti, ale může to být orientačně náročná zábava. Byť pohled na v té době extrémně vychvalované tratě krásně dokreslí, jakým progresem celá sprintová disciplína za ty roky prošla. Každopádně stavitel Glóňa si prosadil, že po deseti letech přišla ta správná doba, kdy toto středověké město naservírovat českým orienťákům znovu a tentokrát to využít pro jeden z nejhlavnějších závodů v roce. Skýtalo to sice problémy s dlouhým přesunem z Benešova, co se ale týče závodního výsledku, tak to rozhodně stálo za to a závodníci mohli odjíždět spokojeni.

Tratě z Glóňova pera (s Lubošovou mírnou korekcí) byly situovány především ve vertikálně nakloněné staré části města s nepravidelnou sítí uliček. Pro rozložení závodní zátěže do většího prostoru a snížení rizika srážky pak byl prostor rozšířen o školku a vilovou oblast, do které se přebíhalo přes zakázanou silnici s volitelnými průběhy, čímž tratě dostaly důležitý prvek variability a přibyly i rychlejší pasáže po rovině. Pro lepší plánování tratí a dobře čitelný zákres tratí pak byla pro závodníky připravena mapotočka na průběhu. Ta dovolila staviteli vzít závodníky podruhé přes nejzajímavější místa starého města a využít tak potenciál města naplno. Jestli to byly ty technicky nejzajímavější sprintovky historii českých mistrovství nechme na posouzení každého z vás, jednoznačně ale šlo o typ sprintovek, které v naší republice zatím neměl obdoby.

Krom pořadatelských povinností jsme se opět nevzdali ani těch závodnických. V kategorii dospělých jsme nakonec postavili dvě velice silné štafety a byť nám z pochopitelných důvodů chyběl sprintový mistr a sprintovkový stavitel v jedné osobě, stále jsme měli vysoké ambice. Sestavy se podle dřívější dohody sestavily na základě výsledků sobotního sprintu. Áčko tak běželo v sestavě Terka-Ota-Víťa-Lůca, neméně silné béčko pak Anička-Honza-Martin-Eliška. Obě štafety se během celého závodu pohybovaly pospolu a dlouho nebyl jejich rozdíl více než deset vteřin. Všichni naši závodníci střídaly lepší pasáže s těmi horšími, béčko se 3/4 závodu pohybovalo na 5.-6. místě, áčko bylo celou dobu hned v závěsu o jedno místo hůře. Na stranu áčka to nakonec překlopila až finišmenka Lůca, která předvedla famózní výkon a dokázala posunout štafetu na konečné 5. místo se ztrátou 26 vteřin na medaili a 1:19 na zlato. Elda z posledních zbytků sil pak béčku doběhla pro skvělé 8. místo a mohli jsme se opět chlubit nejlepším béčkem. Medailová třešnička tak sice naservírovaná nebyla, výkony celých dvou štafet byly ale nadmíru nadějné a příští rok v plné sestavě se určitě budeme chtít opět vrátit na výsluní.

Foto: Petr Kadeřávek

Jednu štafetu jsme pak dostali příležitost postavit i v dorostu. Už jenom její účast byla pokrokem proti minulým létům. Připomeňme si poslední předchozí start dorostenecké štafety, která byla v roce 2020 stříbrná. Tehda běžela ve složení Bejvlová-Škvor-Gajda-Semíková a na vítězný Turnov ztratila pouhých pár vteřin. Na to se v letošním roce navázat nepodařilo (což se samozřejmě ani neočekávalo), zkušenosti z takového závodu se ale mladým můžou do budoucna hodit. A to především Matějovi, který na druhém úseku neměl ražení v pořádku a tak se tentokrát štafeta nedostala ani do závěrečných výsledků.

Foto: Petr Kadeřávek

Náročný pořadatelský dvojboj máme úspěšně za sebou. Celý pořadatelský tým si ještě jednou zaslouží velké díky za poctivě odvedenou práci stejně jako závodníci, kteří opět útočili na nejvyšší příčky v mistrovských závodech. Co bude dalším velkým pořadatelským oříškem zatím nevíme, víme ale že to bude stát za to a závodníci jistě opět rádi dorazí. Tak zase někdy příště na našich závodech!

Foto: Martin Škvor

Foto: Jiří Čech

Foto: Petr Kadeřávek

27. 6. 2025, Glóňa