Na konci června, nezvykle pozdě, proběhlo první kolo letošního Světového Poháru. Po 4 letech se elitní mezinárodní seriál vrátil zpět na sever Švédska, do Idre. Vzhledem k pozdní změně termínu svěťáku se po dlouhé době stalo, že se vrcholná mezinárodní akci kryla s českým mistrovstvím. Mezi elitními reprezentanty, kteří na českém middlu chyběli, byla i Lůca. Ta si vedla skvěle na společných nominačkách pro toto kolo SP, JMS a MS. Hned v prvním závodě (middle v Harrachově) obsadila skvělé druhé místo a vyrazila vstříc všem možným nominacím. Long druhý den se pak odehrával v terénu nejvíc podobném tomu skandinávskému, který v okolí můžeme najít. Polské Jakuszyce nabídly náročnou trať a Lůca třetím místem stvrdila svou nominaci nejen na první kolo SP.

Nominačních závodů se zúčastnili i další kameničtí závodníci. V ženské kategorii si 5. a 7. místo vyběhla Anička, 7. a 6. místo pak brala Terka. Pro Aničku to nakonec znamenalo možnost nominace, kterou však kvůli školním povinnostem a nedostatečné formě odmítnula. Nominaček české repre se po dlouhé době nezúčastnil Glóňa, který se po dohodě s šéftrenérem letos soustředění až na sprintovou druhou část sezóny a tak jsme mezi muži tentokrát měli pouze dva zástupce a to Víťu a Martina. Pro Martina to bylo první větší porovnání v dospělé kategorii a byly z toho 13. a 12. místo, Víťa kvůli nemoci nastoupil pouze do úvodního middlu, z kterého si odnesl 15. místo.

Kvalifikace

Speciální formát pro tohle kolo SP obsahoval úvodní kvalifikaci pro oba hlavní individuální závody. Zkrácená klasika, mapa v měřítku 1:15 000, směrný čas těsně nad 40′, takže takový kočkopes mezi middlem a klasikou. Svůj účel to pravděpodobně splnilo, favoriti postoupili, žádné velké překvapení se neodehrálo. A mezi 60 postupujícími ženami byla k naší radosti i Lůca, která na trati nezaváhala a předvedla zkušený kvalifikační výkon. Ve výsledku z toho bylo šesté místo s dvouminutovou ztrátou na jednu z domácích nadějí Sannu Fast.

„Byl to první závod, ještě k tomu ve Skandinávii, tak jsem do toho šla s docela velkým respektem. Zvládla jsem si udržet chladnou hlavu a na místech, kde to zavánělo chybou, jsem z toho vybruslila dost rychle. Za mě hodně povedený závod“.

Klasická trať

Po kvalifikačním prologu šlo hned druhý den do tuhého. Pořádná poctivá severská klasika s minimem cest, vítězné časy těsně pod hodinu a půl. A do tuhého šlo hned od začátku trati. Asi nejzáludnějším a nejtěžším postupem byl hned dlouhý postup na dvojku. Své by o tom mohla vyprávět ke konci startující Dánka Miri Thrane Ødum, která na ni ztratila téměř půl hodiny. Kdo naopak první pasáž zvládl bez ztráty kytičky byla Lůca, která se tak na prvním mezičase vyhřívala na fantastickém 16. místě. Na kontrolách číslo 7 a 8 se už chybám bohužel nevyvarovala a ztratila na nich okolo 6-7 minut (což v tomto závodě nebylo nic neobvyklého). Zbytek závodu už ale měla pod kontrolou, pomohla si s holkama, které se seběhly okolo ní a do cíle nakonec dorazila v novém osobním maximu na 25. místě.

„V téhle sezóně jsem se zatím na všech klasikách fyzicky protrápila a tady jsem konečně měla pocit, že to má vzestupnou tendenci. Závod celkově byl hodně těžký jak fyzicky, tak mapově a dělaly se velké chyby, které jsme viděli i u těch nejlepších. Mi se začátek závodu povedl bez větších chyb, ale pak přišel větší zásek na 8. kontrolu. V půlce trati jsem měla trošku fyzickou krizi, ale naštěstí mi pomohly holky okolo, které mě během trati seběhly. Později jsem se ještě zvládla vzpamatovat a konec jsem pak šla sama. Celkově mám ze závodu celkem dobrý pocit a s výsledkem jsem spokojená“.

Krátká trať

Po zaslouženém dni volna přišla na řadu krátká trať. Změna měřítka, částečně změna terénu, změna náročnosti. Opět to byla velká podívaná chyb. Tentokrát to nádherně dokazuje fakt, že posledních 7 startujících žen (7 nejlepších ze závodu na klasické trati) se v průběhu seběhlo a vytvořilo možná historicky nejsilnější a nejpočetnější vlak. Na 35minutové trati se pak narozdíl od klasiky větší chyby těžko napravovaly a tak to byl ideální závod pro překvapení a životní výsledky. Toho bohužel Lůca nevyužila a na výkon z klasiky nenavázala. Po chybách v průběhu celé trati doběhla až na 53. místě a zaznamenala svůj nejhorší výkon i výsledek celého svěťáku.

„Middle byl katastrofa. Totálně jsem to zazdila na 8. kontrolu, kde jsem si prostě přestala věřit. Pak přišla další větší chyba na 11. kontrolu, což byla taková poslední kapka. Tohle celé hodně zabolelo, ale během večera jsem se musela rychle oklepat a připravit na štafety“.

 

Štafety

Třešničkou na rozloučenou byly poslední den klasicky štafety. Lůca dostala i přes middlový výpadek důvěru a po loňských závodech v Maďarsku a Finsku opět rozbíhala áčkovou štafetu. A trenérům se za důvěru plně odvděčila. Že by mohla mít dobrý den naznačila už úprkem na čele cestou na mapáč. Během všech mezičasů se pohybovala v hlavní skupině a zatímco časem spousta závodnic odpadala, Lůca se v rámci skupiny posouvala víc a víc dopředu. Rychlým doběhem do cíle nakonec získala ještě pár cenných skalpů a nakonec předávala na čele hlavní skupiny na 4. místě se ztrátou necelé minuty na odskočené duo norských štafet.

Na výborný první úsek navázaly i další dvě české ženy. Denisa se dokonce dlouho pohybovala na medailových pozicích, na předávku pak přiběhla stejně jako Lůca na 4. místě v kontaktu s čelem. Terka pak v boji s nejlepšími lehce ztratila, 4. místo ale udržela a po chybách Finek to nakonec bylo s pouhou desetivteřinovou ztrátou na bronz. Pro Lůcu to tak po loňském SP ve Finsku znamenalo druhé rozšířené podium a vylepšení finského výsledku o jednu pozici.

„Na štafetách mi nohy fakt běžely a mapově jsem si to hodně pohlídala. Trať byla dost rozfarstovaná, pořád se to okolo mě přelévalo. Nakonec jsem doběhla čtvrtá, což pro mě byla velká vzpruha po middlu. Holky běžely taky parádně a bylo z toho čtvrté místo blízko bedny, z čehož jsme na závěr měli velkou radost.“

A co je hlavní, Lůca si všemi jarními výkony vyběhla místenku na letošní Mistrovství světa ve Finsku. Má jistotu, že poběží long (10. července) a o obsazení štafet (12. červnce) se ještě rozhodne. Sezóna hlavních závodů právě začala a my jsme navnadění na to, jak bude pokračovat dále. Ve Finsku (Mistrovství světa), v Číně (Světové hry) i v Belgii (Mistrovství Evropy) totiž budeme mít s jistotou kamenické zastoupení!