Další ročník MČR v KO sprintu si pod svá křídla vzal oddíl Severka Šumperk v čele s nyní už ex-reprezentantem Vojtou Králem. A ten jako stavitel finálových kol sliboval zajímavou podívanou. Na tu se bohužel nenechalo nalákat moc kamenických závodníků a tak do vzdálených Jeseníků vyrazila pouze čtveřice našich závodníků. Po dvou zástupcích jsme měli v obou kategoriích a byť jsme úplně nehýřili velkou kvantitou, kvalita našich závodníků slibovala zajímavé boje o dobré výsledky.

MČR v KO sprintu (včetně kvalifikace) letos posloužilo jako nominační závod pro ME v Belgii. Glóňa měl nominaci jistou (jakožto účastník Světových Her v Číně), do boje o další místa se pak pustili Lůca s Víťanem. Celý nominační boj začal už o dva dny dříve na atletickém stadioně v Šumperku běžeckým testem na 3000m. Lůca ukázala, že po dlouhé lesní sezóně s vrcholem na MS má stále síly na rozdávání a posunula si svůj osobní rekord na čas 10:23, což v holčičí konkurenci stačilo na 4. místo a slušný bodový přísun do nominačního žebříčku. Pěkný výkon na hranici svého osobního rekordu předvedl i Víťa. Tomu se sice nakonec podařilo stlačit čas pod hranici devíti minut, nominační limit 8:55 mu však o tři vteřinky utekl a tak jeho nominační snažení pohaslo hned po první nominační zkoušce.

Kvalifikace

Kvalifikační boje se odehrávaly ve Starém Městě pod Sněžníkem. Malinké městečko, kde se už dříve běžel oblastní závod a byla tak k dispozici stará mapa. I kvůli účelům nominace byla kvalifikace výjimečně koncipována do jediného rozběhu, z kterého postupovalo všech 18 finalistů. Na startu nakonec bylo pouze 29 žen a 59 mužů, což mohl zapříčinit především nezvyklý srpnový termín uprostřed letních prázdnin. I tak nebyly kvalifikační boje především v mužské kategorii pouhou povinností a byli jsme svědky několika překvapivých nepostupů.

Ty se však netýkaly našich závodníků. K dvojici bojující už na čtvrteční dráze se přidal ještě předem nominovaný Glóňa a o nominaci vůbec neusilující Terka. A všichni se mohli radovat z postupu s poměrně slušnou rezervou. Holky obsadily 5. a 6. místo s minimálním rozdílem, pro šestou Lůcu to v rámci nominačních bojů znamenalo dokonce druhé místo a dostatečný přísun potřebných nominačních bodů. V klucích si pro pohodový postup z třetího místa doběhl Glóňa. Z naší čtveřice měl nejmenší rezervu Víťan, i ten ale z 11. místa měl pohodový polštář téměř půl minuty. Všichni se tak mohli těšit na odpolední finálové boje.

Semifinále

Novinkou letošního ročníku bylo stěhování se mezi kvalifikačním a finálovým kolem. Finále se uskutečnilo ve vesnici Branná, kde se dosud žádné orienťácké závody nekonaly. Poměrně malý prostor ale nebylo příliš obtížné předem lehce nastudovat a většina závodníků tak moc dobře věděla, co je čeká. Co závodníci nevěděli byl způsob rozdělovacích metod v jednotlivých kolech a jestli vůbec nějaké budou. Stavitel nezklamal a pro závodníky si na obě kola připravil takzvanou self-choise, která dokázala hrát poměrně významnou roli především ve finálovém kole.

Semifinálové boje o postup mezi 6 nejlepších jsou nelítostné a většinou neexistuje jednoduchý rozběh. Jako první z našich šel na řadu Víťan, který měl za soupeře reprezentační favority Dana Vandase s Jonášem Hubáčkem a navíc k tomu rychlého juniora Adama Zřídkaveselého. Víťan se ale bil ze všech sil a v rychlém závodu se celou dobu pohyboval ve vedoucí skupině. Ke konci se ale přece jen potvrdily fyzické předpoklady reprezentantů a na Víťana zbyla pěkná, byť trošku hořká, první nepostupová pozice. O rozběh později se na start postavil i Glóňa a jeho rozběh byl řádně peprný. Krom něho byli v tomto rozběhu další dva reprezentanti – Martin Roudný s Kubou Chaloupským a sprinty skvěle běhající reprezentační naděje – Jáchym Coufal. Glóňa od začátku nekompromisně diktoval tempo a snažil se ostatní odpárat souvislým rychlým závodem. To se však nesetkalo s úplným úspěchem a nakonec musel do finiše tří reprezentantů. Sice nestačil na famózní zrychlení Kuby Chaloupského, Martina Roudného ale nechal za sebou a mohl tak slavit postup do finále.

Po mužích se pak na stejné tratě vydaly i dámy. Hned v prvním rozběhu stála na startovní čáře Lůca a ta obdobně jako Glóňa vyfasovala rozběh pořádně našlapaný. Byl to souboj všech pěti žen, které na nominační dráze splnily nominační limit a bylo tak o náboj postaráno. Lůca se snažila držet krok, ale na dlouhých postupech za polovinou trati začala lehce ztrácet a nakonec stejně jako Víťan obsadila první nepostupové místo. Terce naopak štěstí při rozlosování přálo a schytala nejschůdnější ženský rozběh. Dlouho to vypadalo, že toho dokáže využít, když se většinu času pohybovala na čele. Dvou soupeřek se ale bohužel zbavit nedokázala, přivezla si je až na závěrečný finiš a tam na ně už nestačila. Přidala tak do naší sbírky třetí třetí místo ze semifinálových bojů.

Finále

Finále se konalo poměrně rychle po skončení semifinálí a nebylo tak mnoho času na oddych. První šli opět na řadu kluci a po roce byl opět na startovní čáře finále Glóňa. Připomeňme si, že loni ve finále nedokázal vyzrát na Gajdiče, který po výborných výkonech během celého dne bral konečné čtvrté místo. Ten ale letos na Šumpersko neodcestoval a ve finále tak logicky chyběl.

Finále bylo opět rozdělené pomocí self-choise, která přišla hned na prvních kontrolách. A ta se stala osudnou pro Glóňu, kterému se ani tentokrát nepodařilo prolomit prokletí KO sprintů. Zvolil si nejdelší variantu, byl jediný, který si ji vybral a ještě k tomu na ní udělal „obří“ chybu. Na průběhu arénou byl už nenávratně vzdálen celému balíku závodníků bez šance se vrátit zpět na čelo. Když poté přidal ještě pár horších voleb, nedokázal se dotáhnout ani na před ním finišujícího juniora a po roce tak opět přidal 6. místo v konečném pořadí KO sprintu.

Malá kamenická výprava se tak vrátila bez většího výsledkového průlomu, ale s řadou kvalitních a stabilních výkonů napříč celým dnem. A to není málo! Jako bonus si Lůca vyběhla nominaci na svou první čistě sprintovou akci a doplnila v nominaci na ME předem nominovaného Glóňu.