Velikonoční soustředění

29.3.- 2.4. proběhla velkolepá oddílová mega akce – každoroční KAM velikonoční soustředění. Do vysočinských Milov jsme se sjeli v tradičním počtu 120 lidí, soustředění bylo jako vždy úplně pro všechny – nejmenší děti, rodiče, elitní borce, turisty i veterány. Okoukání našich tréninkových metod jsme letos umožnili i vyslaným významným zástupcům jiných oddílů (PGP, TZL, SHK, ROZ). Ubytování v komplexu penzionu Poslední míle se ukázalo jako dobrá volba, zvláště pro vysokou toleranci bahna na chodbách a pokojích a exkluzivní kuchyni (po extra bohatých snídaních a rozpečených houstičkách ke druhé večeři se nám bude stýskat ještě mnoho let). Počasí bylo opět tradiční velikonoční – prostě kosa.

Tréninkový program byl nabitý, dvoufázový a tak náročný, že trénink v neděli odpoledne jsme před jeho začátkem museli označit jako dobrovolný. Bohužel to vyšlo na jeden z nejhezčích tréninků (made by Cáš). Z 65 vytištěných map jsme využili jen 8. To ale znamená, že si na tento trénink musíme zajet dodatečně v prvním volném víkendu (tedy někdy v prosinci).

Pár střípků z tréninků:

Nejlepší aprílový žertík si připravil Kožak a použil ho přesně ve chvíli, kdy ho nikdo nečekal, tedy o den dříve – 31.3.! Cíl „kombotechu“ zakreslil úplně jinam, než skutečně čekala cílová krabička a také jinam, než byla přistavena auta k odvozu trénujících. Úspěchu vtípku navíc nahrálo doslova „fekální“ počasí, takže promrzlí a mokří napálení borci bloudili po silnici a hledali pomoc. Autor vtípku, nebyl v tu chvíli úplně populární. 🙂
V pátek odpoledne byly připraveny dva lesní sprinty, které na sebe navazovaly. Skupinka dorostenců v půlce tréninku neodolala horolezeckému pokušení a zařadila výběh na skálu Dráteničky. Zdolali vrchol v OB botech s buzolami a mapou v ruce, vše sledovala skupina šokovaných horolezců s lany.
O povyražení domorodců a pobavení rodičů se postupně postaraly Verča a Ema. (Ema v sobotu a Verča v neděli) Při tréninku nedorazily do cíle, ale do vesnice, kde žádaly místní obyvatele o taxikářské služby. Emy matku trochu vykolejila doprovodná SMS z cizího čísla: „Máme vaši dceru!“. Ovšem její reakce : „A kterou?“ záchranáře trochu zaskočila. Krásný sport. Nic podobného by při gymnastice nebo florbalu děti (ani rodiče) jistě nezažily.
Nedělní závod prověřil schopnost závodníků běhat na zastaralých mapách. V terénu bylo nutno vyhodnotit, že paseka je nyní již hustník a hustník vzrostlý les. V kratších kategoriích závod zpestřila kontrola postavená na jiném hustníčku než v mapě, pochvala všem, co pochopili a nahlásili! Byl to samozřejmě záměr a zkouška Vaší pozornosti! 🙂
Speciální ocenění si zaslouží skupina našich nejmladších. Žáci 2x denně nadšeně trénovali a bojovali jako lvi při závodě, všichni se vylepšili a stmelili partu. Poděkování zaslouží jejich trenéři Adam, Tomáš, Markéta a Šárka, kteří ani nepomysleli na své běhání a naplno se starali o program dětí.
A taky Kožak s Martinem, kteří připravili většinu tréninků pro dospělé a dorost a pořád jen běhali, roznášeli, stahovali … a nakonec už jenom chodili! 🙂

Výborná byla Fandova tradiční pondělní hra Holky proti klukům. Fanda geniálně použil naši novou SI sadu, a scorelauf byl oživen pohybujícími se kontrolami a mazacími krabičkami, které nekompromisně mazaly vše. Tentokrát vyhráli kluci, konečně! Po těch letech, kdy se jim opakovaně nedařilo, již byli frustrovaní a tento úspěch je jistě povzbudí. 🙂

Zapsáno na D1 v koloně při návratu…

Tak zase za rok!

KAM HYMNA: