Zatímco většina zamířila před několika týdny na asi letos nejhezčí áčka a béčka do Mezholez, já, společně s dalšími 13 kamarády převážně z oddílu SCP vyrážím do Finska na proslulou Jukolu. Výlet je to pouze na několik dní a tak, abychom to stihli a ušetřili si dlouhou strastiplnou cestu autem, letíme. Cenová politika aerolinek je zvláštní a tak místo přímo do Helsinek letíme do Amsterdamu. A pak do Helsinek … Zde po několika příletových peripetiích nasedáme do 3 vypůjčených aut (měla být původně jen dvě, ale půjčovna si dělá zjevně co chce) a vyrážíme na první trénink (do prostoru loňské Jukoly).

Terén to byl parádní (kamenné plotny, kameny, kamínky, mech, vřes, údolíčka, stromy :-), …) a tak často zastavuji, vytahuji mobil a fotím. I bez focení si tam většina (včetně mě) na 7 km pobyla pěkně dlouho. Byla to spíš taková klasická klasika na 80 a více minut.

Po tréninku vyrážíme nakupovat a na ubytování. Bydlíme nedaleko centra závodu u místního farmáře v jeho starém dřevěném domku.

V pátek (den před závodem) se splnila předpověď a prší. To nám nevadí, jedeme dle plánu na prezentaci (součástí prezentace byly i nákupy ve veleobřím stanu s OB sortimentem)

a další trénink (jeden z oficiálních Jukola tréninků).

Trénink je farstovaný a tak si vyzkoušíme atmosféru hromadného startu, i když s masou, která startuje při Jukole se to nedá ani náhodou srovnávat.

Večer se ještě jdeme před závodem proklusnout, probereme závod při válečné poradě a jdeme spát.

„Ráno“ vyrážíme tak akorát abysme stihli přijet na shromaždiště a dojít na start odpolední Venly (Venla je obdoba Jukoly v podání žen, 4 úseky). K dispozici je velkoplošná obrazovka s track-trackem a kamerami v lese a tak se dá závod pohodlně sledovat ze židličky.

Po závodě jdeme na naše vyhrazené místo postavit stany a připravit se na náš závod. Času je dost, závod startuje ve 23:00.

Start!

Běžíme víceméně dle rozpisu.

Na konci 6. (předposledního) úseku nás čeká překvapení, když se na doběhu obě naše štafety seběhnou. Vnitrotýmový souboj tedy rozhodne poslední úsek. Ale o to tu vůbec nejde …

V závodě vítězí Kalevan Rasti (a poráží nás o několik úseků :-)).

Po závodě balíme (zážitky), frčíme směr Helsinky, vracíme auta a nastupujeme do letadla směr Amsterdam …

Několik zajímavostí na závěr:

• na start se postavilo 1631 (!) štafet
• začátek závodu se běží za tmy. Skutečná tma jako u nás to ale není. Spíš taková tma v uvozovkách.
• neběží se se Sportidentem, ale s EMITem
• velké množství závodníků tvoří v lese regulérní cesty, stačí se držet v balíku a včas přehazovat výhybky
• o závodě už se dozvěděli i na temné straně síly 🙂

Venla 2011 🙂