… kdo četl můj příspěvek o prosincovém úvodním srazu JRD ve Třech Studních, jistě ví, že tehdá zima také najednou “přišla”, zasnežilo, zamrazilo, vyděsila cestáře a zase za pár dní zmizela.

A náhodou, v lednu 24.-26.1. meteorologové plní entusiasmu oznamovali, že se zima NEVZDÁVÁ. Výsledkem nebylo jen plno statusů na sociálních sítích s novátorskými příspěvky v duchu “jupííííí, sněžííí :3 <3” nebo “jdeme sáňkovaaat, zima je tady! :D”, ale i slušná nálož minusových teplot venku a měkká, bílá podložka pod nohama. Ano, společnost sněhu pod nohama a ovzduší nasyceno tuhým mrazem byly často našimi jedinými průvodci lesy v okolí Kostelce nad Černými lesy (mapy Aldašín, Rybníky, Langusta), kde jsme ve sportovním hotelu bydleli.

PÁTEK:

Soustředění vytáhlo své růžky hned v pátek tradičním nočákem, který ukázal, jak marný občas může člověk být v tak nesložitém lese, jakým je Langusta. Tím chci říci, že podcenění vodotečí, hustníčků a jemných negativních tvarů se v noci šeredně nevyplatilo.

Páteční (24.1.) NOB

(na obrázku můžete sledovat jedinečný fail na k26, kde jsem chvílemi přymýšlel, jestli si nesednu na pařez, aby mi trochu vychladla hlava, veliká nepozornost)

SOBOTA:

Sobotní program obstaraly dvě fáze: dopolední úseky (700m) do kopce a následné middlovité donwhilly zpět (kluci 5x, holky 3x), při kterých jsme se poprvé podívali do terénu Rybníků (r. 2003 MČR na middlu); odpoledne se běžel middle na mapě Aldašín.

Kopce (pro nepřehlednost je to mapa jen jednoho okruhu, ostatní kontroly nejsou vidět)

Middle (volnější tempo)

Kulturní vsuvka: Na přání našeho velectěného otce klubu jsme ve večerních hodinách vypravili posádku KAMenických juniorů na tradiční sportovní ples SK Kamenice, kde jsme jako pořádající orienťáci vypomohli s programem plesu a nepochybně i tokem zábavy. Je smutné, že někoho nezajímala naše překvapivá, chvályhodná přítomnost (kterou jsme vyměnili za neméně cenný program JRD), ale hlavně jestli zaplatíme za vstup. -konec vsuvky

NEDĚLE:

Plni náročné soboty jsme se v sedm hodin ráno probudili ve středu světa – Slunečné u  Hausenblasů a s necelými šesti hodinami spánku nevěřícně sledovali, jak nás trolí naše vozidlo. Ne a ne nastartovat, snídaně v Kostelci nereálná a otázkou bylo, jestli vůbec odjedeme a stihneme nedělní program. Kdo jiný nás musel zachránit a svým příchodem (vyhnán našim telefonátem z postele) vystrašit vtipkující motor než náš pedro Petr. Nakonec jsem dojeli na snídani o půl hoďky později, who cares?! 😀

Venku minus 11 a dopolední kombotech před námi. Někdo to zatáhl a dal si jen nějakých 60′, jiní si dokázali zmrzlých Rybníků užít i na něco k 90′ (nene, ten zbloudilý poutník nebyl King 😀 ).

Kombo

Tak jsme zakončili první JRD soustředění v roce 2014 a těšíme se na další!

Pac a pusu.

š.