Konečně to přišlo, vrchol a šťavnatá tečka za domácí celostátní sezonou – mistrovský víkend štafet a klubů.

V sobotu jsme se vydali na Vysočinu, na okraj vesnice Krouna poblíž Hlinska. Pořádal oddíl Pardubic, takže bylo jasné, že organizačně bude vše klapat. Většina jela autobusem a někteří auty, dohromady se nás z Kamenice sešlo okolo padesátky a potkat šlo i pár našich žáků nominovaných za Středočeský kraj.  Oči zalepené brzkým vstáváním nám okamžitě otevřelo obrovské shromaždiště (na závodech bylo hodně přes 2000 lidí). Atmosféra velkého závodu a trocha nervozity pak dýchly téměř na každého.

Nominačním sítem se i díky uznaným výjimkám propletly dvě štafety našich holek, jedna štafeta dorostenek a čtyři týmy kluků. Výpravu oproti víkendu v Brně rozšiřují i naši životně zkušenější kolegové v počtu 3xD135, 1xH135 a jedna sestava hrotičů z H165.  Holky a dorostenky byly kompletní, u kluků však trochu deja-vu z Brna – Gajdič pořád posiluje ruce s berlemi a po nemoci neběželi ani Ota a Adam Škvorovi. Kluků máme naštěstí celkem dost a tak lepíme těmi, kteří se na nedělní družstva měli šetřit v MIXech 😊.

H21

‘‘Je odstartováno-START!‘‘ trochu zmatečně hlásí Béďa a už se závodí. Kluky vede do lesa Tomáš Křivda z Chocně, Víťan (KAM A) je však v těsném závěsu. Odbíhají i pomalejší a my se pomalu lepíme na obrazovky mobilů, abychom na dobře fungujících O-results vyhlíželi naše koně na první radiokontrole. Kromě Víťana posíláme do lesa i Caše (B), Sébu (C) a Gordona (D). Radia vypadají trochu podle očekávání, Křivda běží o ligu jinde a všem utíká (nemá však tak silné kolegy a později se jeho štafeta z boje o přední příčky vytratí). První z našich se z lesa vrací Víťan na pěkném 6. místě s hratelnou ztrátou na soupeře o vysněnou medaili. Caš se Sébou jdou taky pěkně a přibíhají spolu na 15. a 18. místě. Gordon přemapovává okolí K1 a vrací se trochu později (48.), přináší však kvalitní informace pro 3. úseky (na jedničku se důsledně promapovat a nejít hrubý směr!).

Na druhém úseku, po hodně pěkných výkonech v Brně či minulý týden na svém úseku švédské 25-manny, věříme Martinovi. Radia však nevypadají dobře, Martin se necítí fyzicky ve své kůži a když se přidá pár chybiček, je z toho propad na 13. místo. Z toho už medaili asi neudělá ani zázrak. Skvěle naopak běží v Béčku Vojta a vysílá Trejkyho na poslední úsek těsně před Glóňou. V C a D běží téměř totožný čas na úseku King a Adamos. Vzhledem k tomu, na jakých pozicích tyto štafety bojují má ale trajektorie celkovým pořadím opačný směr. King pár míst ztrácí (21.), Adamos štafetu o několik pozic vytahuje nahoru (44.).

Třetí úsek vidí souboj o medaile bez našich barev – vítězí Žabovřesky Brno před OK 99 Hradec Králové. Jonáš Hubáček silným výkonem na posledním úseku vytahuje Luhačovice na bronz. Glóňa jde kvalitně a stahuje šest míst pro konečnou sedmou příčku. Trejky dělá pravděpodobně svou největší chybu za několik posledních let, závod ale nebalí, a nakonec dobíhá Béčku pro stále pěkné 17. místo. Boris po nemoci dělá maximum a přibíhá na 24. místě (2. nejlepší Céčko letos, to není k zahození). Jenda má kamarády jen pro první polovinu úseku, po tom co utečou či vycouvají, dělá pár menších chyb a dobíhá 45.

D21

Na startu žen máme dvě želízka v ohni, hvězdné Áčko rozbíhá Monička a v B jde Elda, která sice v září bojuje s nemocí i motivací, ale rozbíhat umí taky pěkně. Obě holky potvrzují kvalitu. Monika dobíhá v první skupině se ztrátou necelých 50 vteřin, Elda další 2 minutky zpět na 17. místě.

Po Moničce šla na věc Lucka, která kvůli závodu přiletěla z Finska, kde je momentálně na Erasmu. A přiletět se určitě vyplatilo! Lucka běží výborně, předbíhá 4 štafety startující před ní a vyhrává svůj úsek. Terce předává dál s pěkným, ne však rozhodujícím náskokem na pronásledovatelky. Za Béčko se s tratí prala Kája Asch., které to moc nesedlo.

Terka na finiši nepřipouští drama, ťuká si kontroly a soupeřky za ní chybují. Náskok, který se zdál nejistý se mění v pohodlný a holky můžou na doběhu oslavit historicky první týmový titul v dospělých v oddílové historii. Za nimi se ztrátou 2 minut proběhl nelítostný souboj o 2. místo, který nakonec opanovala Denisa Kosová pro OK 99 Hradec Králové před Terkou Janošíkovou ze Severky Šumperk.

V B šla pěkně Kačka a stáhla dvě místa na konečné 29. místo.

Fantastický úspěch si říká i o dojmy přímých aktérek:

Monička: ‘‘Šla jsem do toho s tím, že štafetu máme dost dobrou, ale že jsem zároveň nejslabší článek. Štafety jsem neběžela už dva roky a ze svých posledních výkonů na MČR na krátké a na sprintových štafetách jsem neměla moc dobrý pocit, takže obavy byly. Naštěstí první úseky pro mě stále fungujou dost motivačně a bylo příjemné zjištění, že tempu +- stačím 😃 Při závodě bylo pár nejistých momentů, kdy se to mohlo překlopit do nepříjemného průseru, ale stihla jsem vybruslit včas. Možná bude pěkná ukázka vidět na kamerách, jestli to tam daj 😀‘‘

Lůca: ‘‘Monička nám to parádně rozběhla, doběhla pátá s necelou minutkou na vedoucí Turnov. Na druhém úseku už byla řada na mně. Šla jsem si to do lesa užít s klidnou hlavou, věděla jsem, že za sebou mám ještě Terku. Na jedničce jsme se s holkama kvůli jiným farstám rozdělily a mi se podařilo začátek poťukat. Cestou na 5. kontrolu jsem už běžela na čele, těsně před Šárkou. Po chybce na 6. kontrolu a oběhnutí jiný farsty na 10. kontrole jsme se s Šárkou a Barčou znovu seběhly. Konec trati jsem si ale mapově pohlídala, kontroly už byly jasnější, síly ještě zbývaly a mohla jsem to víc pustit. Terce jsem nakonec předávala s náskokem asi 2 minut.‘‘

Terka:‘‘ Na svůj úsek jsem vybíhala díky skvělé práci holek s určitým náskokem. Přesto jsem se na něj nemohla plně spolehnout, protože za mnou startovaly favoritky Denisa Kosová a Terka Janošíková, před kterými si člověk nemůže být nikdy jistý. Snažila jsem se jen soustředit a podat rychlý bezchybný výkon. Trochu se mi ulevilo až v závěrečné části, kde jsem viděla, že mám půl pytlíku náskok. A po vyčtení v cíli už jsme mohly s holkama slavit. 🙂‘‘

D18

V dorostenkách bylo trošku ke smůle Martino nachlazení, které ji sice v týdnu nepustilo do školy, ale o start na MČR ji nepřipravilo, a tak se statečně poprala s prvním úsekem v podobném čase jako MišeKačka na druhém úseku. Terka Havlová ukázala, že štafety jí jdou a vytáhla na posledním úseku svůj tým o pět míst na 32. místo. Snad s trochou zimního tréninku a odrostem starších soupeřek přijdou příští rok výsledky ve vyšších patrech 😊.

Vetoši

K veteránským kategoriím je třeba předeslat, že na mistrovství se dá v soupiskách najít hodně jmen, která prošla (někteří ani ne tak dávno) reprezentací či několika lety běhání na nejvyšší celostátní úrovni. S mnohými ze soupeřů by štěstí nerad pokoušel i nejeden současný eliťák. Kvůli jedinému pravidlu (součet věků vyšší než číslo v názvu kategorie + alespoň 35let každého člena štafety) se může stát, že pětatřicetiletý běží s padesátníky atp. Časové ztráty na úsecích jsou pak trochu zavádějící.

V D135 se naše 3 štafety umístily v pořadí A, C, B na 30., 37. 43. pozici. Pěkně zaběhly Jitka Klinkerová a Zuzka Dobyášová. V H135 se sbíraly zkušenosti na prvním úseku, pěkně běžel 2. úsek Tomáš Pelikán.

V H165 byla naše naděje na úspěch. Štafeta byla složená ze současných či bývalých trenérů, několikanásobných medailistů z MČR (Martin Šq., Luboš) a mistrem světa Kožakem. Chlapi dělali, co mohli, ale ani přes mocné stahování Kožaka to nestačilo na víc než 10. místo ve velmi nabité konkurenci.

Večer jsme vše pěkně společně rozebrali u ucházející večeře na jinak moc pěkném ubytování (díky Luboši!).

Družstva

V našich podmínkách jedinečný závod, kde se utkají sedmi (dorost, dospělí) či pěti (veteráni) členná družstva v závodě trvajícím několik hodin. Na trati se střídají muži (liché úseky) se ženami (sudé úseky) a úseky mají různé délky. První a poslední úsek má tzv. střední délku, třetí úsek je dlouhý (vzdušnou čarou letos 10km), a 5. je kratší-middlařský. Holčičí úseky 2 a 6 jsou střední-plné délky, 4. úsek byl pak letos o něco delší a byl celkem podobný klučičímu kratšímu. Málokdy rozhoduje individuální výkon, jde hlavně o to se vyhýbat chybám a nemít na žádném úseku vyložený výbuch. Rovněž důležité je mít vyrovnaný tým kluků i holek, protože jedni bez druhých se neobejdou. My tohle naštěstí máme, i když holky by možná nesouhlasily 😊.

V sestavě A družstva se sešly obě Áčka ze soboty, posíleni o Vojtu Kettnera. V Béčku byl Sebík, Kája Bejvlová, Trejky, Elda, už uzdravený Ota, Kačka a Caš. C rozbíhal Boris pro Káju Asch., Kinga, Káju Boř.,Gordona, Terku Havlovou a Adamose. V D se statečně na rozběh postavil Gex, dále běžela MišeKačka, Jenda, Bára Žemlová, Marta, Dana a Mates.  Sluší se poděkovat dorostenkám za start v dospělých, bez nich by si několik z nás družstvo vůbec zaběhnout nemohlo a předvedly pěkné výkony. Terka Havlová třetí družstvo vyloženě podržela, Marta zaskočila na pánský úsek ve čtvrtém týmu a Bára se zase prala s dlouhým ženským úsekem a zvládla ho se ctí.

Na prvním úseku áčka máme opět Víťu. Trochu se opakuje sobota, kdy si Tomáš Křivda udělá z hromadného startu individuální závod a všem ostatním utíká už někde na 4. kontrole. Víťa bojuje srdnatě, ale daří se mu o trochu méně než v sobotu, dělá pár chyb a předává Moničce na 20. místě. Monička jde výborně, stahuje a dobíhá 7. To už jde do akce Glóňa na dlouhý úsek a chce štafetu vytáhnou výš. To se však spíše nedaří, než daří, dělá několik malých chyb a vysílá Lucku do boje na 8. místě. Ta opakuje pěkný výkon ze soboty, vyhraný úsek už to však není a předává tak na 7. místě.  Vojta Kettner na krátkém úseku ukazuje, že ťukačku umí a vytahuje družstvo na 5. flek, který i přes Terčino a Gajdičovo snažení zůstane až do cíle. Martin na posledním úseku bojoval hlavně s tím, aby ho nepředběhl Tomáš Janovský z Pragovky, ale situaci ustál a tak i letos Kamenice Pragovku poráží. Kdo by jinak chtěl další rok ty kecy poslouchat, žejo?!

Béčko běží taky pěkně, sluší se vypíchnout Trejkyho výkon na dlouhém úseku, škoda zatmění Elišky těsně před diváckým úsekem. Kvalitu ukazuje i Ota na krátkém a Caš na finiši. V C se blýskla hlavně Terka Havlová 21. místem na svém úseku, chuť si napravuje Gordon. Ze startu cti běží v kontaktu hodně dobře i Adamos. V D běží nejlíp Dana svůj 6. úsek. Ostatní je třeba hlavně pochválit že přijeli, nastoupili a svůj úsek v rámci svých možností obkroužili. Po nepříliš vyvedeném rozběhu to bylo v lese dost osamělé. Sice nás nikdo nerušil, zároveň ale ani nikdo nepopoháněl.

Vetoši staví 3 družstva. Jedno hrotičské v DH275 a dva vyrovnané týmy v kat. DH225. Výkony staršího z družstev mají vzestupnou úroveň a od druhého úseku po poslední vytahují štafetu výš a výš, končí na moc pěkném 5. místě! V DH225 spolu obě družstva dlouho bojují navzájem, Zuzka s Martinou bojují dokonce na mužských úsecích, nakonec končí KAM A (:D) na 61. místě těsně před KAM B.

Závěrem je třeba dodat, že jsme si myslím celou akci dost užili, navzájem si zafandili a nahlas doufám v to, že se minimálně ve stejném počtu sejdeme i příští rok. Bylo by fajn odpálit nominační snažení už příští jaro na štafetovém víkendu pod taktovkou Pragovky tak, abychom nemuseli spoléhat na výjimky startu tak moc, jako letos.

Autor článku: Jenda Němeček