Noční vlastňák aneb jak to nedělat

Druhý díl vlastňáků a zpětných rozborů pokažených závodů/tréninků. (1. díl) Vojtova klasika 2012

O JRD soustředku už psal Vojta, ale džentlensky nezmínil můj vlastňáček, vlastně pořádný vlastňák, který jsem raději zakončila kontumací celého tréninku. Nicméně člověk se vlastními chybami učí a když jimi poučí i jiné proč ne. A tak píšu tenhle článek abych si znovu zrekapitulovala své chyby, pozpytovala svědomí, pobavila ostatní a když si z toho hlavně žáci a mladší dorost něco odnesou nebude to ztracený čas. 

Na trénink jsem se docela těšila. Věřila jsem, že se ukáže absolvování několika F1 a síla nového magicshinu. Kdybych bývala věděla jak to dopadne, vlezu si jako AZ do kouta už na ubytku a nikam nejdu.  Vzhledem ke katastrofálnímu výkonu jsem nemohla jinak a běžela nočák o několik dní později znovu jako F1, tentokrát už s jasným plánem a soustředěním, pro porovnání tedy přidávám mezičasy z obou tréninků. Podmínky: cca -4°, sníh, les plný melioraček výrazných i droboučkých a hlavně hustníků, které ač světle zelené jsou téměř neprostupné.

K1: Vzhledem ke startu po dvojicích nemám s jedničkou problém, stačí držet tempo s Aničkou Š. a už ji razím. 3:40 a 3:46

K2: Náběh do motýlku, poprvé se přede mnou i za mnou uzavřel svět (vbíhám do hustníku) a přestávám se soustředit. Kontrolu hledám už za první cestou místo za tou druhou. SOUSTŘEĎ SE KAM BĚŽÍŠ! 4:26 a 2:55

K3: Ha, přede mnou je světlo, hurá za ním! Nedostatečně sleduju detail umístění kontroly, a tak nabírám další čas na dohledávce Nadruhou stranu běžím rychleji než o pár dní později, kdy jdu sama pomaleji na jistotu. Občas se hodí do toho papíru, co máš v ruce, juknout.  2:17 a 2:19

K4:  Zpět na uzlovku, tentokrát není co řešit, dohledávku zjednodušuje mnoho stop a množící se světla. 2:13 a 2:05

K5: Výjimečně si ztrátu nevyčítám, byla jsem správně ale kontrolu strážila téměř nezdolatelná hradba větví, která se nebála sundavat čelovky a jinak omezovat běžce. 7:01 a 3:27

K6: Znovu vrchol pičoidu a  první otravný hmyz opouštím ve společnosti Vochy (chyba!). 2:30 a 2:18

 

 

 

 

 

 

 

 

 

K7: První část postupu si stíhám hlídat jak mapu, směr tak Lenčina záda a vybíháme přesně na rozcestí. V druhé části jsme obě propadly, neudržely směr, vzdálenost, a pak nás už jen lákalo světlo – fakt jsme se nevládly ničeho chytit. Okolí silnice nám moc nepomohlo, z velké cesty byla pěšinka, a tak lehce doklusáváme až k hraně a zpět. Napodruhé dělám opět drobnou chybu v dohledávce, ale oproti pátku jen droboulinkou.  Buzolu mám proto, abych ji používala! 15:05 a 4:55

K8: Raději zpomalujeme a hlídáme si úplně vše, přesto opět lítáme v dohledávce. 3:51 a 2:09

K9: Přišel okamžik rozdělení, pokračuji opět sama. Po tolika chybách se bojím opustit jasnou linii, a proto obíhám po cestě, ipřesto ale kontrolu míjím a musím se vracet (minula jsem si při druhém pokusu). 3:52 a 2:25

K10: Světlo! a zase jsem se nechala stáhnout a běžím někam do háje. Vcelku brzy se nacházím a dohledávám kontrolu. Kámoš je mapa, ne cizí světla. 3:09 a 2:06

2:0 pro les

 

 

 

 

 

 

 

 

 

K11: Mezi 10 a 11 musel být bludný kořen jinak si to nedovedu vysvětlit. Až napotřetí!! zvládám relativně dodržet směr a objevit vykopanou jámu. Mezitím jsem si místo docela prohlédla, kdyby chtěl někdo provést, stačí říct. Fakt to tam docela znám. Jdeš-li na směr, buzola je nepostradatelná 8:14 a 3:09

kontumace

K12: Návrat na začátek motýlka jsem skoro zvládla. Jenže! Napadlo mě zjistit stav baterky a zjištění, že svítí červeně (25-5% baterie) mě znejistělo natolik, že jsem zapomněla orazit krabičku, snížila intenzitu světla a vypálila to směrem konce motýla. –:– a 1:41

K13: Baterka po snížení intenzity najednou svítí oranžově (50-25%), a tak si troufám vzdálit se z průseku a orazit krabičku. Ve skutečnosti mám nejspíš rozbitý jen indikátor baterky, svítila ještě asi 2 hodiny :/ –:– 1:50

K14: Pálím si to co můžu na cestu, po které se případně dostanu do cíle v případě zhasnutí světla a ještě si rozmýšlím, zda do cíle hned nebo jestli trať dokončím.  Cestou samozřejmě nekoukám na buzolu – proč bych to dělala, že? Při druhém zdolávání trati testuji jiný postup od kontroly, ale hustník je docela proti a maličko kazím dohledávku (nezabalená mapa začíná protestovat). 7:32 a 5:40 Je-li sníh, mapník není na škodu.

K15: Množství chyb a nesoustředěnost (a strach s čelovkou) si říká o jasnou volbu po cestě okolo. 6:03 a 5:44

K16: Napřímo skrze hustník, v pátek byl asi propustnější, dohledávka je jasná. 3:24 a 3:44

K17: Už vím, že jsem na konci, a že ikdybych zatměla, tak se z lesa dostanu. Takže, přestávám vyvádět nesmysly. Naopak napodruhé vím, že běžím vyrovnaně a dobře a konec hustníku si troufnu “napálit z paměti”, což samozřejmě nezvládám a minutku obcházím porosty v okolí. 2:35 a 3:09

Cíl: Držet cestičku a už to budu mít za sebou! Skóre, vlastní góly 2, kontumace 1.

Tak zas někdy na Langustě ČAU!

3. 2. 2014, Kikča

1 thoughts on “Noční vlastňák aneb jak to nedělat

  1. Fanda

    Pěkné :-), GPS je fakt nemilosrdná. Není ten orienťák krásnej sport?

Komentáře již nejsou povoleny.