Ahoj, jsem Val, možná si mě ještě někteří pamatujete :). Od té doby, co jsem se rozhodla se přestěhovat do dodávky a jezdit křížem krážem po Evropě, se se slzou v oku moc na kamenických akcích nevyskytuju, ale jednou Kamenice, navždycky Kamenice. Dneska jsem ve Vilniusu zasedla k počítači, abych sepsala pár řádků o ME MTBO v Litevské Ignalině, kam jsem se, za mě trochu neočekávaně, nominovala. Jak se to přesně stalo nevím, zahrnovalo to určitě upgrade z 26 palcového kola na 29 palců (větší kola jednodušeji překonávají terénní nerovnosti), celý podzim, zimu a jaro strávený ve Španělsku, kde jsem si zajela nejdelší vyjížďky v životě, a několik vcelku dobře odjetých nominačních závodů. 

Na kochačku při závodě času nezbývá, ale lesy to byly krásné. na obrázku Martin Kanta – druhý úsek mé štafety

MTBO, to je takovej ten sport, kde se jezdí jenom po cestách. To musí bejt až trapně jednoduchý bez těch všech bažin a hustníků. To jsem si taky myslela 8 let zpátky, než jsem si to vyzkoušela. Nechci někoho zklamat, ale není to tak jednoduchý, jak by se mohlo zdát. Základ s OB je sice společný, co přidává na obtížnosti je určitě rychlost, ve které se musíte zvládat orientovat a hledat i nejneznatelnější odbočky, zvládnutí techniky jídzy na kole terénem a neúnavně se třesoucí mapa, kterou si nemůžete přidržet u oka, jako když ji držíte v ruce. I způsob voleb postupů je rozdílný. Do výpočtů se musí zahrnout kvalita cest, po které chcete jet, nebo třeba volba postupu tak, abyste kolem kontroly jenom projeli a nemuseli u ní zastavit a s kolem se otáčet. Nejpodobnější běhací disciplínou je městský sprint. Tak to jen takový krátký úvod do MTBO 🙂 

Letošní dospělácký tým na ME i s organizačním týmem

Tedy k tomu mistrovství Evropy. Za české barvy bojovali 2 dorostenci, 2 dorostenky, 2 junioři, 2 juniorky, 4 ženy a 7 mužů, kteří si celkem dojeli pro 3 zlata, 4 stříbra, 2 bronzy, 1 bramboru a páté a šesté místo, co se pódiových umístění týče. Ano, česká reprezentace je dlouhodobě jedním z nejúspěšnějších týmů na mezinárodních závodech. Na programu letošního ME byl middle (jen pro dorostence a juniory), sprint, long a smíšené štafety (pro dorostence a juniory normální štafety).

pozor, probíhá závod v litevském lese

Litevští pořadatelé nalezli pro příležitost šampionátu poměrně kopcovatý terén v jinak rovinaté Litvě. Terény v tomhle koutu světa začínají být docela severské borovicové lesy s množstvím jezer a bažin. Zároveň litevská pravidla povolují jízdu na kole i mimo cesty, na což běžný český krajan není zvyklý, protože u nás je pohyb mimo cesty povolen pouze během s kolem v ruce minimálně 20 cm nad zemí. Neznamená to ovšem, že je jízda mimo cesty všude proveditelná. Člověk musí odhadnout zda to půjde, anebo se s kolem zasekne v křoví. To také přináší další úroveň do rozhodovacího procesu při výběru postupu. Fikat, nebo nefikat? Ohledně přípravy na ME, během které jsme se zúčastnili litevského poháru, jsme s Needym natočili video, které si zájemci mohou prohlédnout zde.

mapa sprintu D21

Efektní přejezd přes jezero při sprintu

Sprint, který byl naším prvním závodem, se odehrál v centru města Ignalina a přilehlém lese okolo třech jezer. Muži měli naordinováno 9.5 km s 210m převýšení 32 kontrol, ženy 8.5 km 140m převýšení 26 kontrol, Dorostenci 6.5 km 135m 22kontrol, dorostenky 4.9 km 100 m 21 kontrol, junioři 7 km 145 m 26 kontrol, juniorky 6.5 km 125 m 22 kontrol. To jen pro představu délky sprintu na kole. Oproti našemu očekávání bylo město pro závod využito méně a trať vedla převážně po spletitých lesních pěšinkách a rychlých cestách dvakrát okolo jezer. Jelikož je na MTBO závod potřeba mnohonásobně větší prostor než na závod běhací, není vyjímkou, že je v prostoru trať namotána natolik, že je pro přehlednost potřeba výměna mapy. Tentokrát byla potřeba na všech třech tratích. Nejrychlejší žena Camilla Soegard z Dánska zvládla sprintovou trať prolétnout za 25 minut (mě na ní chybělo 2:59, což mi stačilo na 15. pozici) a nejrychlejší muž Vojta Ludvík za 24:17. 

Needy na sprintu startoval poslední a dojel první

Long také nebyl po rovině. Muži měli trať v okolí běžkařských tratí dlouhou 44.9 km (optimálními postupy ne vzdušně) s převýšením 705 m a ženy 34.5 km se 640 m do výšky. Takhle dlouhou trať nejrychlejší zajeli přibližně za hodinu a třičtvrtě. Já jsem na 17. místě na vítězku ztrácela 14 minut. Osobně jsem se na long těšila nejvíc, protože mám po zimě ve Španělsku natrénováno více než kdy jindy, a tak mám energii si ho náležitě užít. Byl to náročný závod, kde jsme projeli jak mapově obtížné pasáže s množstvím cest a křižovatek, tak části kde se muselo prostě šlapat ze všech sil. 

Akční foto z longu

mapa longu H21

Mistrovství Evropy tradičně uzavírá závod smíšených štafet. V této disciplíně od jejího zavedení české štafety na první stupínek nepustili nikoho jiného, a tak na A štafetu čekal obtížný úkol. S účastí ve štafetě jsem před mistrovstvím nepočítala. V soupisce figurovaly 3 české štafety v obsazení jedna žena a dva muži. Tím pádem jedna žena a jeden muž museli zbýt na ocet. Jako nováček jsem počítala s tím, že to budu já. Nicméně Vendy Musilovou mistrovství nezastihlo ve vrcholné formě, a tak jsem si vyzkoušela i první úsek štafet. Byla to teda jízda. Nasazení, s jakým se balík 32 žen a jednoho muže vrhl do závodu v úvodním prudkém stoupání, bylo neuvěřitelné a mně chvíli trvalo, než jsem se zapracovala. Terén úvodní části závodu jsme znali z předchozího longu a o to více se do toho šlapalo. Byl to velmi pěkný a svižný závod, ve kterém na dalších úsecích nechybělo ani drama v podobě dvou diskvalifikací z první pozice, což nakonec přispělo k české obhajobě titulu. O tom si ale zájemci můžou přečíst ve článku na O-news, nebo na mtbo.cz, kam jsem společně s Katkou Novákovou psala každodenní zpravodajství. Zároveň snad brzy vydáme video ze štafet, které bude k nalezení tady. 

úsměv po zvládnutém prvním úseku

mapa smíšených štafet

Hvězdy dne a obhájci titulu mistrů Evropy – Martina Tichovská, Vojtěch Ludvík a Kryštof Bogar

No a teď už se po osmi měsících na cestách Evropou zase pomalu chystáme na chvíli domů. Tak snad se někde potkáme!

Val