Kromě toho, že jsme si 5 dní ve Slovinsku užili sluníčko a příjemné jarní počasí jsme také pořádně potrénovali mapové schopnosti.
Sudá-lichá
Trénink byl zaměřený na seznámení se s novým terénem. Kombinace pozdního odpoledne a zamračené oblohy způsobovala hlavně v závěru šero v lese. Les byl celkově dost zelený, mapa mírně staršího data nereflektovala zelenou zcela věrně a nikomu se příliš nechtělo lézt do trní. Trénink neměl moc velký úspěch, ale z GPS jsme večer pochopili, jak funguje “gravitační pole závrtů” a proč je tak těžké závrty obíhat.
Dlouhé okruhy
Trénink se odehrával na mapě Prešnica v otevřeném prostoru a semi-openu s minimálním převýšením a závrty. Cílem tréninku byla práce s buzolou, zejména udržení přesného směru u kratších i delších postupů v místech, kde nebyly žádné objekty, kterých se dalo “chytit”. Trénink jsme si dopředu rozebrali, abychom věděli, co nás čeká. Na GPS je vidět, že velkým chybám se nevyhnuli ani dospělí.
GPS v 2Drunu (podkladová mapa obsahuje všechny okruhy bez spojnic, je to tudíž lehce nepřehledné, ale gps se tam prohlížet dají)
vysledky dlouhe okruhy, výsledky s mezičasy
Had kontrol
Vzdálenostně kratší trénink, dlouhý pouze 2,3 km byl mapově velmi obtížný. Obsahoval mnoho změn směrů, mikrovoleb (z jaké strany oběhnu závrt) a jiných nachytávek. I sám stavitel tréninku si mnohokrát vlezl do vlastní pasti a zvolil špatný odběh od kontroly, špatnou dohledávku apod. Velkým překvapením bylo, jak pěkně všichni trénink zvládli 🙂 a jak kolik vůle na něm zanechali (zvláště holky, které vynechaly kontrolu a pak se zpět vracely).
GPS v 2Drunu, výsledky s mezičasy, výsledky
Krátké okruhy
Trénink zaměřený na pečlivou dohledávku kontrol a orientaci mezi závrty. Oproti předcházejícímu tréninku přibyly kameny pod nohama, trní, pichlavé jalovce a taky spousta klíšťat. Na konci tréninku byla pro odvážné možnost vyzkoušet si i dospělý trénink na vrstevnicovce bez zídek. Čtyři odvážní borci a borkyně se do lesa pustili po hlavě. Palec nahoru za odvahu pro Julču, Emu, Marka a Bořka!
mapa A mapa B mapa C mapa D, výsledky, výsledky s mezičasy
Půlčíkovy štafety
Půlčíkovy štafety se běhají ve dvojici. Celou trať protíná jedna cesta (nebo jiná jasná linie), na které probíhají předávky. Každý z běžců má kontroly jen na jedné straně této linie. Zatímco první běžec dostane na startu mapu a hledá v lese kontroly, druhý běžec běží pomalu po cestě na místo 1. předávky. Zde si předají (běžně mapu, v našem případě pouze čip, protože mapu měl každý běžec svou) a druhý běžec vyráží do lesa, zatímco první pokračuje po cestě na další předávku, atd.
Celá akce byla 2 kolová s hromadným startem do 1. kola a obráceným hendikepem v 2. kole (tj. vítěz 1.kola startoval jako poslední). Štafety se tak staly zběsile rychlým tréninkem, kde každý “visel” za ostatními a nikdo nemapoval, a tak bylo k vidění i velké množství chyb. Nejchladnější hlavu si zachovala Ema Pračková, která se jako první oddělila od velmi chybující skupiny štafet a dostala se do vedení, které její štafeta udržela až do cíle.
Sprintové okruhy
Úzké, nepravidelné uličky, mnoho slepých uliček a prázdných dvorků. Za pěkného počasí spousta turistů, za deště jen mokrá a kluzká dlažba. Přesto to byly dva krátké ale nádherné sprintové okruhy, které zmátly hlavu všem závodníkům a donutily je dlouho přemýšlet, která varianta je rychlejší a která kratší. Toto platilo při samotném tréninku i následném rozboru. 🙂