3 sprintové mistrovské závody ve 4 dnech. To byla nadílka posledního prodlouženého víkendu, rozdělena na sváteční historicky první MČR v KO sprintu v Písku a následný klasický víkendový dvojboj MČR sprint + sprintové štafety v Opavě. A pro Kamenici to byl nebývale úspěšný trojboj. Všechno to započala ve čtvrtek Terka, když se stala historicky první vítězkou KO sprintu a zařadila se tak po bok Pítry (noční 2019) a Glóni (sprint 2020) jako 3. kamenická vítězka hlavní kategorie na MČR. V neděli to pak zakončila sprintová štafeta (Lůca, Víťa, Glóňa a Terka), která obsadila 3. místo a získala pro Kamenici historicky první medaili ze sprintových štafet a po stříbrné štafetě žen v roce 2019 druhou týmovou medaili v dospělé kategorii. Mezi tím pak Víťa přidal bronz ze sprintu, Lůca bramboru a 6. místo z KO sprintu respektive sprintu a Glóňa bramboru ze sprintu.

KO sprint

Ve sváteční čtvrtek přivítal Písek orientační běžce při příležitosti historicky prvního MČR v KO sprintu. Nová disciplína, která se na MS poprvé běžela loni v Dánsku, už také dorazila na českou národní úroveň a premiéra to byla vyloženě povedená. Kompaktní shromaždiště pro celý den, pěkné město, dobří komentátoři, bezchybná organizace a především výborné tratě, to vše čekalo na 13 kamenických závodníků, kteří se tohoto premiérového závodu zúčastnili.

Vše odstartovala dopolední kvalifikace, která se nijak nelišila od ostatních kvalifikací na MČR. Akorát teda postupový klíč byl neúprosný a celkově postupovalo pouze 18 lidí v kategorii, což znamenalo 6 v rozběhu. V kombinaci s velkým přílivem juniorů a dorostenců nemající svou vlastní kategorii to znamenalo kruté boje o každé postupující místo. Z našich se do semifinále probojovalo solidních 5 závodníků. Glóňa s Terkou splnili pozice favoritů závodu, v kvalifikaci nezaváhali, a doběhli si dokonce pro postup z prvního místa. Dobrou podzimní formu potvrdila Lůca, která sice na začátku zmatkovala a běžela po špatné spojnici na jinou kontrolu, ale kvalitním výkonem po zbytek trati si zajistila postup ze 4. místa. K těmto stálicím se přidali i naši dva nadějní junioři. Zatímco postup Víťana tak překvapivý nebyl a ze 4. postupové místa měl i slušnou rezervu, postup “milovníka sprintů” Martina se tolik nečekal a na posledním postupovém místě trnul až do doběhu posledního startujícího, zda to bude stačit. Nakonec to stačilo s rezervou 3 vteřin a mohl se těšit na odpolední boje s nejlepšími českými sprintery. Z dalších kamenických závodníků byl relativně blízko postupu Ota, který na postup z 9. místa ztratil 17”, ostatní už byli od postupu dále a tak je odpoledne po skončení finálových bojů čekaly nižší finálové skupiny.

Odpolední finálové boje (semifinále a finále) měly start i cíl v aréně a vždycky se k závodu postavilo 6 společně startujících závodníků. V semifinále byla použitá rozdělovací metoda self-choice (každý závodník si během 20” vybral v části trati jednu ze tří nabízených variant) a do finále postupovali první dva v cíli. Nejprve se na start postavily holky a Terka běžící ve druhém semifinálovém rozběhu jako hlavní favoritka nezaváhala a doběhla s přehledem první. To Lůca v posledním rozběhu měla situaci výrazně těžší, vyfasovala papírově nejsilnější rozběh s Terkou Janošíkovou a velmi rychlou Emou Černou a rozhodně nebyla za hlavní favoritku na postup. Lůca se toho ale nebála a těsně před cílem diktovala tempo. Po drobné chybce znamenající propad na třetí nepostupovou pozici při ní stál neuvěřitelný kotel štěstí, Terka Janošíková minula sběrnou kontrolu, musela se pro ní vracet a Lůca tak mohla slavit postup na úkor nejlepší české závodnice. Na 100% úspěšnost žen bohužel nenavázali kluci a do finále se neprobojoval ani jeden z nich. Víťa startující v druhém rozběhu měl proti dvojici Tomáš Křivda – Vojta Král pramalou šanci, rval se co to šlo a nakonec si vyběhl 4. místo. Martin startující v posledním rozběhu společně s Glóňou se většinu tratě statečně držel s mnohem rychlejšími a zkušenějšími závodníky, ale ke konci na ně přece jen nestačil a doběhl na 5. místě. Největším zklamáním byl nepostup Glóni, který sice ze začátku diktoval tempo, pak ale zaběhl do slepé uličky, propadl se na úplný chvost a přes menší chybky v další části trati už se nedokázal dostat zpět na postupové příčky a skončil na prvním nepostupovém místě.

Po semifinále následovala krátká pauza, a o hodinu později byli postupující znovu na značkách. Tentokrát na závodníky čekala nefarstovaná trať využívající extrémně malý prostor hradního příkopu, schodů, průchodů a nejbližších uliček okořeněný o pár švábů. Trať byla na mapě rozdělena do 3 výřezů a závodníci si tak nemohli být jisti, jestli trať neskrývá nějaké schované farsty a museli si jít to své. To se hned při postupu na první kontrolu povedlo Terce, kdy vzala výrazně lepší volbu a rozhodla závod dříve, než by kdo čekal. Ve zbývající části závodu už si svůj 15” náskok z první kontroly vzít nenechala a byť se jí některé holky přibližovaly, tak si doběhla pro svůj první dospělý mistrovský titul a plně tak využila absence zraněného dua Kosová, Horčičková a v semifinále chybující Terky Janošíkové. Lůca se ani ve finále neztratila a po dobrém výkonu si vysloužila na podzim už druhou bramboru a mohla být spokojena.

Sprint

Po dni volna se orienťácké dění přesunulo na druhou stranu republiky do Opavy. V místním areálu psychiatrické léčebny a vedlejší nemocnice se uskutečnily další 2 mistrovské závody. Narozdíl od závodu v Písku se jednalo o poměrně lehké tratě, kde rozhodovaly rychlé nohy a chladná hlava. I tak se na tratích, kde volby mívaly jenom varianty pravá/levá a spoustu kontrol bylo v parku jednoduše na směr, dělaly chyby. 

Na daleký východ vyrazila skupina 11 našich závodníků, kdy většina vyrazila už v pátek vlakem. V sobotu nás pak přivítala zamračená Opava a první polovina závodu se běžela za deště. V této části postupně na trať vyrážely mladší kategorie a mezi nimi i naše naděje na medaili v kategorii juniorů. Že tento lehký a běžecký sprint nebude sedět Martinovi se dalo čekat, a jak to v Písku vypadalo, že by mohl vzít sprinty na milost, tak v Opavě to bylo jedno velké mrčení. Nakonec to pro něj s minutovou ztrátou bylo 9. místo. Naopak Víťa potvrdil, že je na tom aktuálně běžecky dobře a rychlým závěrem si doběhl pro sdílené 3. místo. Získal tak pro Kamenici 4. juniorskou medaili tento rok ze 4 individuálních MČR. Před hlavními kategoriemi vystartovaly také naše 2 mladší dorostenky a lepší z nich byla Terka, která s minutovou ztrátou obsadila v nabité kategorii mladších dorostenek 21. místo.

Na start hlavních kategorií už déšť ustal. Mokro zůstalo pouze pod nohama a většina eliťáku tak nasadila na kluzký trávník boty se vzorkem. Že se i v takto lehkém závodě dají udělat chyby poznala na vlastní kůži Terka, která si v závěrečné pasáží spletla budovy, zaběhla za špatnou z nich a než dokázala pochopit, co se stalo, ztratila propastných 50”. Propadla se pořadím z průběžného 2. místa až na konečné 10. a nenavázala tak na čtvrteční mistrovský titul. Další kvalitní, už ne asi tolik překvapivý, výkon přidala Lůca, která tratí proletěla rychle a bez chyby a přidala další umístění na velké bedně. Tentokrát z toho bylo 6. místo. V kategorii mužů si chtěl po neúspěšném KO sprintu zlepšit náladu Glóňa, ale v rychlém závodě fyzicky na nejlepší nestačil a protože se v mužském závodě nechybovalo vůbec, musel se spokojit s celkovým 5. místem (po vyškrtnutí Poláka Olejnika to bylo 4. místo v rámci MČR a další podzimní brambora do kamenické sbírky). Solidní závod zaběhl i Ota, který se, doufejme, vrací do své dřívější formy a obsadil 17. místo.

Sprintové štafety

Do nedělního závodu jsme i díky sobotnímu bowlingovému teambuildingu vyrazili dobře naladěni. Áčková štafeta ve složení Lůca-Víťa-Glóňa-Terka měla nejvyšší ambice a v rychlém závodě patřila mezi největší favority. Zároveň měla velkou motivaci prolomit neúspěchy minulých sprintových štafet (za posledních 5 let byla áčková štafeta kvalifikována pouze jednou). 

Počasí se po sobotě umoudřilo, nepršelo, a po závodě dorostenců se před polednem vydaly na trať ženy běžící první úsek. Hned na prvním úseku se sešla slušná dávka hvězdných jmen a mezi ně patřila i Lůca, která se brzo prokousala ze zadní startovní pozice a začala operovat na předních příčkách prvního balíku. V závěru sice nestačila na nejrychlejší štafetu Turnova, druhým místem ale přesně splnila svůj úkol a započala cestu za medailí. Víťa na druhém úseku byl možná největší otázkou a kritickým místem štafety. Svým výkonem ale potvrdil oprávněnost jeho nominace, využil dobře rozběhnutého závodu, a s ostatními běžci okolo sebe postupně smazali náskok vedoucího Turnova. V závěru lehce ztratil na první předávající Pardubice, ale stejně jako Lůca předával na výborném 2. místě. Glóňa vystartoval s obrovskou motivací napravit své hříchy (2 disknuté sprintovky za poslední 3 roky, kdy především disk v roce 2020 z 2. místa byl velmi nešťastný), ale taky obrovskou obavou, aby se zase něco nezvrtalo. Naštěstí v Opavě nebyly žádné zašrafované silnice, ani kontroly na konci diváckého průběhu a tak tentokrát mohl Glóňa stabilním výkonem štafetu podržet v boji o nejvyšší příčky. Přibližně v polovině jeho úseku se na čele seběhla tříčlenná skupinka, kde byly s Kamenicí také štafety Pardubic a Šumperka a společně zvyšovaly náskok na ostatní, což se ukázalo jako rozhodující okamžik. V závěru měl Glóňa trošku méně sil (stejně jako Lůca a Víťan před ním) a s nepatrnou ztrátou předával Terce na 3. místě. Ta už pak na posledním úseku nedokázala vedoucí duo docvaknout a postupně na ně ztrácela. Přesto bez větších problémů dokázala udržet náskok na 4. štafetu Žabovřesk a po vyčtení se kamenická sprintová štafeta mohla poprvé v historii radovat z medaile v hlavní kategorii.

Kamenické béčko se za svůj výsledek taky nemusí stydět. Po vyrovnaném výkonu všech startujících si štafeta ve složení Monička-Ota-Martin-Elda doběhla pro pěkné 14. místo (a 3. místo mezi béčkovými štefetami). V céčku pak dostaly příležitost si zaběhnout dorostenky s Ivetkou a štafetu doplnil (díky za to), sprinty normálně neběhající, Boris. 

Máme za sebou 6 mistrovských závodů a zatím z každého z nich jsme si odvezli přesně jednu medaili. 3 získané medaile, za tento prodloužený víkend, jsou dobrým příslibem pro poslední 2 mistrovské závody. Sezóna za týden vyvrcholí mistrovstvím štafet a družstev a tam nepůjde pouze o medaile, ale i o prestiž. Kamenice tam vyrazí v hojném počtu a rozhodně se nebudeme chtít pouze zúčastnit. Boje budou nelítostné a my se pokusíme zabojovat o ty nejvyšší příčky v obou závodech.