Můj milý deníčku. Tak jsem zase jel na Velikonoce s KAMeničákama, abych potrénoval tělo, ducha i orientační mysl. Vše se podařilo na výbornou, ale napíšu ti to pěkně postupně.

Hned po příjezdu jsme běželi nočák. Start a cíl byl přímo u ubytovny Termit 25 a běželo se v blízkém okolí. Trať byla tak akorát, abych se neztratil, a tak jedinou obavu jsem měl, abych v lese po tmě nepotkal nějaké prase. Naštěstí se ale všechna prasata přestěhovala na pokoj dvanáctiletých holčiček, takže v lese byl klid, mír a reflexní lampióny. Výsledky najdete tady.

Večer trenéři připravovali další tréninky tak intenzivně, že z toho bouchnul již opravený kotel, takže netekla teplá voda a nemuseli jsme se mejt.

Ráno jsme zahájili snídaní a plni párků vyrazili na mapové souboje dvojic. Ty byly moc pěkné, a to především proto, že málem nebyly. Naštěstí trenéři, v čele s pořadatelkou Kačkou, rychle odhalili chybějící mapy a rukou pevnou vše na místě dokreslili. Výsledky najdete tady.

Odpoledne byl v plánu závod ve sprintu na mapě Doksy z Mistrovství světa 2021. Atmosféra byla jak na MS i díky tomu, že společně s námi závodili RICani. My děti jsme si pochvalovali zejména postup přes náměstí, kde si ti prozíravější za běhu objednali kebab nebo u vietnamce lízátka. Výsledky tady. Po závodě nám trenéři udělali rozbor postupů, při kterém nám vysvětlili, že se dírama v plotu neprolézá a jízda na ukradeném vypůjčeném kole může vést k diskvalifikaci. Mladší KAMící krájeli brambory a vysvětlovali si na nich princip vrstevnic, než jim je paní správcová sebrala se slovy: „Že jí chyběj do polívky“. Pak trenéři tak mocně připravovali další tréninky, že vypadl proud a my jsme se nemohli mejt, protože ve sprše, když je tma, číhaj bubáci.

Další ráno jsme cestou na snídani uviděli stát vedle el. rozvaděče dieselagregát, který objednala paní správcová, asi abychom se konečně umyli. Vajíčka jsou do žaludku moc těžká a při běhu škrundají a možná proto se trenéři Adam s TCH rozhodli, že první část dopoledního tréninku na mapě Borný bude volnější. Jen tak lážo-plážo na seznámení s kontrolama ve skalách.

Šlo nám to dobře, a tak se druhá část dopoledního tréninku naopak přiostřila hromadným startem, do kterého se naivně připletl i jeden z trenérů. Trať byla nefarstovaná, a tak jsme mu na prvních kontrolách, jak se tak lidově říká: „Dali trochu čuchnout“ a pak jsme ho převálcovali ze sběrky do cíle. I mladší měli svůj „souboj“ s trenérkou, a tak atmosféra byla super a všechny to bavilo. Výsledky opět tady.

Mezitím někdo vynalezl fotbalový míč, takže my hoši, co spolu koukáme do mobilů, jsme zařadili další fázi tréninku a to fotbálek – ráno – před obědem – mezi polívkou a hlavním jídlem – po obědě.

Odpolední trénink byl strááááááášně daleko a síly nám došly už cestou na něj, a to jsme ještě ani nevyběhli. Mapové okruhy made by Báša proložené luštěním mapových kvízů byly už moc a i díky pěkné kose jsme my děti ztráceli rychle energii, že ani zásoby Neškudlových tyčinek v batozích trenérů nestačily. Takž zpátky a na Termita a před večeří ještě…..fotbálek. Jo a výsledky zde.

Večer trenéři připravovali další tréninky tak nahlas a ještě při tom hráli na kytary tak silně, že jsme radši zavřeli všechna okna a dveře (Jendovi) a šli spát. Ty si deníčku sám domyslíš, zda umytí nebo ne.

Nedělní dopoledne bylo ve znamení middle závodu na mapě Enkláva. Tratě z dílny M.Š. budily respekt a někteří pamětníci se před závodem začali ošívat, předstíraje celkovou slabost, vymlouvaje se na brzké stmívání, nebo na to, že v této části lesa byla spatřena vlčí smečka. To nás děti nic nerozhodilo a s kontrolami, které místy byly na úrovni H21E jsme si poradili bravurně – výsledky zde. Trať nás moc bavila a díky hodinkám se záznamem GPS jsme si potom promítli všechny postupy na jedné mapě a udělali si pořádný rozbor.

Po závodě bylo volné odpoledne, které holky věnovaly malování vajíček a kluci pletení pomlázek. Bohužel hodně kamarádů nám předčasně odjelo domů, takže místo fotbálku se kopaly jen penalty.

Blížila se velikonoční hra a holky i kluci připravovali básničky na téma Velikonoc, jejíž slova jsme si museli v pondělí ráno vyběhat na mapě. My kluci, co spolu kopeme, jsme chtěli prosadit: „Duben fotbal hrát budem“ ale vyhnali nás s tím, že je to neběhatelné a tak jsme šli do hajan. Dnes večer jsme se už chtěli museli umýt, ale nevěděli jsme, kde je sprcha a stejně špína na našem těle se pomalu loupala a sama opadávala.

Pondělní ráno deníčku, pondělní ráno patří sběru vajíček, sladkostí a šlehání pomlázkou. Někdo to nemá rád, někomu to je jedno, ale nás to baví, a tak jsme už před 7:00 byly nastoupení a čekali na povel. Koleda se povedla a mohlo se jít na fotbálek snídani. Po snídani začala velikonoční hra a my běhali jako divý, abychom vyhráli a holky porazili, ale ukázalo se, že ony mají větší básnický střevo a u nás bylo jedno střevo, který nestihlo limit a nám díky tomu chyběl rým. Taky jsme prý prohráli, protože v naší básničce byl měsíc máj a měl tam být duben. No a kdo to navrhoval?! Ale co, holky byly lepší a příští rok je určitě porazíme.

Ahoj a za rok zase na viděnou na Velikonočku!

(Autor článku: Petr Bašus)

Všechny výsledky podrobněji zde.

Článek z pohledu dospělých zde.